Naposledy zazářila v seriálu Smysl pro tumor, který pojednával o boji s rakovinou. Proč dostává hlavně „zatěžkané“ role, když by si tak ráda střihla lehkou komedii? Proč ji herectví neuživí? A jak vzpomíná na svého slavného pradědečka Ilju Prachaře?
Psycholog Jan Kulhánek tvrdí, že když si budeme víc povídat s prarodiči, může nás to lépe připravit do života. Jejich příběhy nás můžou uklidnit. Co si o tom myslíte?
Souhlasím, ale taky podle mě záleží na tom, jaké máte prarodiče. Já jsem měla babičku od tatínka, která byla ten typ babičky, co vás vyslechne, dobře vám uvaří a chce všechno slyšet. Pak mám prababičku Janu Prachařovou, která mi zase hodně vypráví. O divadle a filmu, o tom, jak to bylo dřív... Má velký přehled i o tom, co se děje v kultuře dnes. Zároveň já už žiju úplně jinou dobu. Je dobré mít srovnání a chápat tak, v čem naši prarodiče žili.
Milostné scény byly obtížné. Zároveň mi přijde, že ve filmech české produkce jsou moc explicitní a málo kreativní.