Podle Dvořáka jsou u žánrových snímků záběry střelby přímo proti objektivu kamery vcelku běžné, ale vždy jim předchází pečlivá příprava, na níž se podílí nejen rekvizitář, ale hlavně specialista na zbraně. „Velké produkce si je najímají, odborníci mají i jiný typ pojištění,“ vysvětluje.
Dvořáka překvapuje, že se mluví o pistoli, čekal by prý spíše brokovnici. Jednak zapadá do westernové poetiky, jednak by výstřel z ní snáze zasáhl dva lidi. U kamery navíc bývají ochranné kryty a režiséři zase častěji než za kamerou sedávají stranou u monitorů.
„V každém případě si to Baldwin bude do konce života vyčítat, přestože zodpovědnost za tragédii nesou jiní, jmenovitě zbraňový expert,“ dodává. Odhaduje, že ve zbrani po střídání slepých a ostrých nábojů mohly zůstat nečistoty, zbytky či úlomky, které měly osudový následek.
V tuzemsku si Dvořák podobnou nehodu nevybavuje. „Jednak máme ke zbraním větší respekt než Američané, jednak se reálná střelba používá, jen když je to opravdu nutné; za každý výstřel se totiž platí a docela dost, takže se plamen z hlavně často oželí a zvuk se přidá v postprodukci,“ líčí.
„V české filmařské praxi se stávají spíše úrazy při akčním natáčení s auty, například když se vůz nedobrzdí,“ podotýká Adam Dvořák, který vedle filmu Gangstera Ka produkoval třeba snímek Lidice a zanedlouho uvede do kin komedii Přání Ježíškovi.
