Adina Mandlová dosáhla své popularity svou cílevědomostí a pragmatickou schopností využít všechny příležitosti. Ve své strategii se však přepočítala a kontakty s vlivnými nacisty se jí ve finále nevyplatily. Přitížilo jí i to, že od ní většina známých dala ruce pryč.
Je konec května 1945, pár týdnů po německé kapitulaci. Protektorát skončil a všude je zmatek. Rozbíhá se hon na Němce a kolaboranty. Adina Mandlová je v klidu, s vědomím toho, kolika lidem za války pomohla, má pocit, že se nemusí ničeho bát. Vypraví se proto bez rozpaků za svými přáteli na chatu poblíž Berounky. V neděli, za krásného počasí, se rozhodnou navštívit zraněného známého v nemocnici. Na nádraží v Berouně nasednou do kočáru a při radostné projížďce osvobozeným městem si dokonce zpívají. Vtom na kočár naskočí dva po zuby ozbrojení gardisté a posádku legitimují. Když přečtou jméno Mandlová, strhne se mela.
Pozvala ho k sobě do bytu, opila ho a přiměla podepsat rozhodnutí o znovuotevření divadla. Teprve pak vyhověla jeho masochistickým choutkám.





















