Jiří Dvořák patří ve StarDance k favoritům | foto: ČT

PRVNÍ DOJMY: Výzva, noblesa, užít si to. Zakázaná slova StarDance

  • 110
Boj o vítěze tanečního parketu zahájil v ČT devátou sezonu. Tradičně, protože přenosem StarDance opět provázejí Tereza Kostková a Marek Eben, i nově, protože vedle charity a změny hlasování v semifinále se přidá večer k výročí vzniku státu. Ovšem první díl si překvapení zakázal.

Navenek se zdá sestava pestrá. Souboj svedl herečky Pavlu Tomicovou, Danielu Šinkorovou a Veroniku Arichtevu, zpěvačku Moniku Bagárovou a moderátorku Danielu Písařovicovou, z mužů bojují olympionik David Svoboda, zpěvák Adam Mišík, moderátor Dalibor Gondík, herec Jiří Dvořák a komik Richard Genzer, jenž nahradil zraněného Václava Koptu.

Sázkaři prorokují výhru Dvořákovi, diváci zase milují outsidery, ovšem zahajovací ča-ča ani waltz nejsou zrovna tance, ze kterých se dá vyčíst, kdo bude nejzábavnějším rebelem. A právě buřiče už přešlechtěný formát, v němž moderátorka nechce „rušit to krásné dojetí“,  potřebuje jako sůl.

Vlastně jen porota, ač v úvodním kole rozdávala hlasy nanečisto, se občas dopustila nesmlouvavějšího tónu, za což byla Kostkovou zpravidla peskována, protože „my jsme byli okouzleni“. Přitom právě a pouze odborní porotci drží StarDance nad blátivými vodami zábav typu Tvoje tvář má známý hlas, kde jury hýří nadšením, tleská vestoje a co chvíli prohlašuje, že „to tu ještě nebylo“.

Jistěže bylo, i ve StarDance už bylo všechno, a dvakrát. Zdvojené medailonky - první stylizovaný, druhý z tréninků. Zdvojené posuzování, slovní a bodové. Zdvojené zpovídání soutěžících, po tanci a poté v zákulisí. Ale hlavně slovník dávající na vědomí, že tohle je jiná, vytříbenější, ušlechtilejší, „lepší“ podívaná.

Takže se neustále zdůrazňuje noblesa, chválí elegance, připomíná prestiž, opěvuje kolektiv. Kdyby se rozdávaly medaile za fráze, bronzovou má „je to pro mě čest“, stříbrnou „beru to jako výzvu“ a zlato si jednoznačně připisuje „užívání si“ ve všech osobách: Já si to užívám, my si to užijeme, vy si to užijte.

V záplavě pozitivní uhlazenosti se člověku zasteskne třeba jen po jednom jediném osvobozujícím, spontánním jadrném slovu. A protože nic takového StarDance nepovoluje, je divák vděčný za každý uměřený Ebenův žert, za nímž stojí zjevná příprava spolehlivého profesionála.

Zkrátka uměle pěstovaná svátečnost StarDance už dospěla do bodu, kde by se měla zastavit a vrátit zpátky k podstatě, tedy ke hře. Protože vznešené „výzvy“ splývají, kdežto hráči, kteří přiznají, že si od tance slibují hlavně kila dolů a že to vůbec neberou tak smrtelně vážně, dělají pořadu nejlepší službu.