Novinka sleduje osud pozapomenutého vršovického občana Františka Nováka, bude lineárně vyprávět celý jeho život, či půjde pouze o nějaký výsek?
V případě tohoto výjimečného člověka celý jeho život nelze převyprávět. Jeho napsané paměti jsou natolik rozsáhlé, že autorka hry, Věra Mašková, vybrala lineární sled nejzásadnějších okamžiků a vzpomínek - od mladického nadšení, lásky, pochybností, nadějí, odhodlání a setkání s lidmi, kteří ovlivnili jeho pohled na život. A to je opravdu jen málo atributů, které se snažím v rychlosti vyjmenovat.
Co vás na jeho životě nejvíce zaujalo?
Je to nehrdinský hrdina. Má můj hluboký obdiv. Blanický rytíř. Člověk s velkým Č a chlap s velkým CH. Duší romantik. Hledá svůj úkol na tomto světě. Kéž bych mu jako herec zůstal dlužen co nejméně.
Myslíte, že by se i dnes našli lidé, kteří by kvůli budoucnosti naší země byli ochotni vstoupit do legií?
Původně jsem myslel, že odpovím: Nevím. Ale když se zamyslím nad lidmi, kteří jsou součástí mého života, jsem přesvědčen, že ano. A jsem šťastný, že několik takových mužů - vesměs mladých - znám. Jsou odhodláni bránit pravdu, jsou neústupní, neprodejní, schopní přiznat svou chybu. Budoucnost naší země jim není lhostejná, i když nejde přímo o vstup do legií. A kdyby tam mohly i ženy, tak ty také znám....
Proč je v názvu inscenace ten otazník?
Máte pravdu, původně byla v názvu tečka. Ale kladli jsme si během zkoušení plno otázek: Co je to slušnost? Co je to statečnost? Úcta, přátelství, důvěra, věrnost? Čest? Nezištná pomoc? Víra? Jsou to jen prázdné pojmy? Mohu být v současné době hrdý na to, že jsem Čech? Otazníků je spousta. A jedním z nejzásadnějších otazníků - pro mne jako herce i občana této země - celá hra končí.
Jak ta otázka zní?
Nač se ve hře, nejen sebe, ptám, to vám neprozradím. Budu rád, když ve vás probudím zvědavost a přijdete se do Vršovického divadla MANA podívat.
