RECENZE: Když si David Matásek přiveze do poválečných ruin růžové kufry

Když do hlediště pražského Stavovského divadla vtrhnou tři zkrvavené postavy se zbraněmi a vynucují si pozornost, působí to ukřičeně. Podobně halasně však vpadla zdejší novinka Vítejte v Thébách do české nabídky inscenací současné světové dramatiky.

Vedení činohry v čele s režírujícím Danielem Špinarem totiž v díle ostrovní autorky Moiry Buffiniové našlo divadlo, které mluví současnou řečí a sděluje aktuální témata.

Do rozvrácených Théb, které se po zničující válce snaží nově ustanovené vedení opět postavit na nohy, přijíždí delegace z Athén. Mezi troskami paláců a hromadou tlejících těl se náhle jedná o politickém obchodu a budoucích paktech. „Chci internet a teplou vodu,“ procedí skrze zuby Théseus Davida Matáska, když mu do rozstřílené budovy muzea (kde k hrdému nápisu Liberté, Égalité kdosi posměšně přisprejoval Beyoncé) přivezou sadu růžových kufrů.

Buffiniová opovrhuje realistickou vatou vztahových her, kterými nás nyní světová dramatika krmí a netají se snahou psát velké divadlo. Její Vítejte v Thébách takové skutečně je. Nabízí aktuální téma střetu jakékoli rozvrácené země třetího světa s penězi a možnostmi toho prvního. Nevynechává přitom rovinu osobních vztahů, jež v podobných momentech hrají svou roli. Navíc mluví zajímavým a bohatým jazykem. Další rozměr hře dodávají narážky na antickou mytologii, postavy nesou jména tradičních hrdinů a v náznacích vychází najevo, že často mají i stejný osud. 

Vítejte v Thébách

80 %

Národní divadlo (Stavovské divadlo)

premiéra 31. května 2018

režie: Daniel Špinar

hrají: Jana Stryková, David Matásek, Veronika Lazorčáková, Pavlína Štorková, Radúz Mácha, Alena Štréblová, Kateřina Winterová, Matyáš Řezníček, Martina Preissová, Igor Orozovič, Eva Salzmannová, Tereza Vilišová, Gabriela Mikulková, Jiří Štěpnička, Jindřiška Dudziaková, Pavel Batěk a další

Špinar svou inscenaci této kvalitní předlohy balí (už tradičně) do atraktivního hávu a navíc dává i velký prostor svým hercům. Zaujme tragická postava diplomatky v podání Martiny Preissové, zženštilý asistent Igora Orozoviče a především opoziční populista v ďábelsky slizkém ztvárnění Radúze Máchy. Vrcholem hry je pak soukromé setkání hlavních postav, již zmíněného prvního občana Athén v podání Davida Matáska a nové thébské prezidentky Eurydiky v podání Jany Strykové. Vedle politických těžkostí zde vytane i zmíněná osobní rovina, včetně archetypálního střetu muže a ženy. Oba dva herci zvládají klíčovou část hry výtečně, atmosféra v divadle brní napětím.

Špinar se svou inscenaci navíc nebojí ovlažit nádechem filmových žánrů, úvodní scény připomínají akční thriller, momenty s věštcem Teiresiásem (Kateřina Winterová) pak nabízejí hororovou podívanou. Stále se stupňující souhra režiséra a jeho herců s hudbou a scénou tak opět nabízí kvalitní moderní divadlo. Na premiéře sice bylo znát, že se Théby potřebují vyhrát, aby po přestávce neztrácely rytmus a herci se s těžkým textem dostatečně sžili, nicméně už teď je jisté, že se naše první scéna trefila.