Muzikál o životě afrického hudebníka a bojovníka za lidská práva Fela Kutiho se bude přenášet z londýnského Národního divadla, kde vznikla britská verze tohoto dnes již slavného broadwayského hitu. Stejně jako americkou, tak i britskou verzi vytvořil nejslavnější afroamerický choreograf 20. století Bill T. Jones. Tento symbol afroamerické taneční scény získal za tuto choreografii již podruhé Tony Award.
Bill T. Jones
|
Je držitelem mnoha nejvyšších ocenění jako Kennedy Center Honor, MacArthur Genius Award, Bessie Award a mnoha dalších. O tanec se začal zajímat skrze kontaktní improvizaci a postmoderní choreografy jako je Yvonne Rainier. V roce 1982 vytvořil se svým životním partnerem Arniem Zanem slavný soubor Bill T. Jones/Arnie Zane Dance Company pro který dosud vytvořil více než 140 děl. Soubor byl symbolem newyorské eroticky provokativní postmoderny 80. let. Jeho choreografie vždy nesou výrazný výtvarný element, často se zajímal o politická a genderová témata. Představení Fela! je jeho režijním debutem.Ačkoliv Fela! pochází z Broadwaye, není typickým broadwayským muzikálem s jeho stereotypy, naopak snaží se je bořit a klasický divadelní prostor zcela ponořit, prosáknout a zahalit atmosférou undergroundového klubu. Tanečníci často překračují hranici jeviště-hlediště a z diváků tak dělají účastníky velkolepé Kutiho party.
Bill T. Jones představuje žánrově sice muzikál, ovšem formou zcela ojedinělý s důrazem ne na příběh, ale na pocit a celkové emotivní vyznění inscenace. Hlavním hybatelem celého představení je rytmus a Felova hudba, těm jsou všichni na scéně podřízeni.
V začátcích si scenáristé Bill T. Jones a Jim Lewis představovali jen snové scény kolem Kutiho hudby, v klubu s tanečním parketem. Bill T. Jones vzpomíná: "Lidé, kteří do této záležitosti dali peníze nám ale říkali: ´Ne ne, musíte dělat ústupky a vyprávět příběh – něco, co někde začíná a někam se vyvíjí´ To bylo těžké."
Přesto není představení chronologickým zápisem Felova života, tvůrci ani nechtějí vyprávět přesný sled událostí. Divák se sice seznámí se všemi přelomovými okamžiky Felova života, ovšem tvůrci vyprávějí více hudbou, jednotlivými písněmi a tancem plným napětí než příběhovou linkou. V představení jsou k slyšení téměř všechny Kutiho hity.
"O životopisy se příliš nezajímám. Ale Felou jsem byl přitahován, protože byl neskutečně odhodlaný trpět pro své přesvědčení. Jsem si jistý, že takový byl, a to bylo to hlavní, jak jsme ho chtěli v naší show ukázat," říká Bill T. Jones.
Fela Kuti
|
Narodil se v Nigérii roku 1938, otec byl anglikánský kněz, matka světově proslulá bojovnice za lidská práva. V Londýně studoval skladbu a hru na trubku, v roce 1961 tam založil kapelu Koola Lobitos, v novém složení s ní hrál i za dva roky po návratu do Nigérie. Směsicí tradičních afrických rytmů a jazzu položil základy afrobeatu. Během pobytu v USA v roce 1969 se seznámil s ideologií Černých panterů a Malcolma X, pod jejichž vlivem transformoval svoji kapelu do nového seskupení Nigeria 70, později Africa 70.
Zcela zásadní byl pro Kutiho rok 1977, kdy Kuti Ve svém hitu Zombie kritizoval vojenský režim a přitvrdil v boji proti establishmentu. Během následné brutální vládní razie byla napadena a vypálena jím vedená komuna Svatyně, Fela a další členové uvězněni, ženy zbity a znásilněny. Po této tragédii odešel Kuti do exilu v Ghaně, do Nigérie se vrátil v roce 1978. O rok později založil vlastní politickou stranu MOP (Movement of the People) a byl odhodlán kandidovat na prezidenta. Jeho kandidatura však byla oficiální vládou blokována.
Fela Kuti byl za svůj život více než dvěstěkrát vězněn. I přesto žil v Nigérii jako ikona mezinárodního rock´n ´rollu, jazzu a později hip hopu a world music. Byl "rockovou star" se vším všudy, vášnivým milovníkem marihuany a žen, který si vzal naráz svých 27 tanečnic za manželky. Zemřel v srpnu 1997 na komplikace spojené s AIDS a jeho pohřbu v Nigérii se zúčastnil milion přátel a příznivců.
