Luisina postel trčí do prvních řad mezi diváky, dívka zde zažije svou první lásku i poslední úklady. Na protější straně se hraje loutkové divadélko ilustrující dění na scéně. A aby toho nebylo málo, loutky snímá kamera a živě je přenáší na pozadí pódia. Je tu ještě tabule, piano, zadní prostor za scénou a časem i rakev...
Výtkám, že těch moderních prostředků do inscenace Schillerovy hry Úklady a láska v pražském Švandově divadle nacpali až moc, se na první pohled dá snadno uvěřit. Režisér Martin Františák, který je známý svou zálibou v atraktivních ornamentech, to tentokrát asi opravdu trochu přehnal.
Obzvláště loutkové divadlo a zmíněné promítání nemá na jevišti v podstatě valný význam. Pokud jen násobí fakt, že všichni se v Schillerově hře nechají ovládat či někoho ovládají, jde skutečně o laciný diváka podceňující prvek. Představení navíc zbrzďuje.
Je to však jediná výrazná výtka, kterou si nové nastudování měšťanské truchlohry zaslouží. Františákovi se však i díky těmto „atrakcím“ povedlo vytvořit barevné, cíleně ukřičené a svižné představení, které svými výkony korunují herci v hlavních rolích. Hraje se taktéž velice expresivně: ústřední milenecká dvojice při prvním setkání opisuje nataženýma rukama do vzduchu velká srdce. Ferdinand (Tomáš Červinek) však zběsilým klikováním naznačuje, že musí především někoho vlastnit. Nezdolná Luisa (Denisa Barešová) pak svým ztepilým postojem hlavně ctí povinnost k rodině a druhým.
Františák vsadil na správné protagonisty, zmínění herci načrtli skvělou mileneckou dvojici, Romea a Julii německé klasiky. Barešové a Červinkovi zdatně sekunduje tragická matka Bohdany Pavlíkové a skvěle nejednoznačná Lady Milfordová v podání Kláry Cibulkové.
Úklady a láskaŠvandovo divadlo premiéra 26. května 2018 režie: Martin Františák hrají: Denisa Barešová, Tomáš Červinek, Hynek Chmelař, Klára Cibulková, Miroslav Hruška, Martin Dohnal, Bohdana Pavlíková, David Punčochář, Marie Štípková, Jiří Weiner |
Některé scény vzbuzují až fyzickou nepohodu – konkrétně chvíle násilí, kdy tajemník Wurm nutí Luisu k napsání zavádějícího dopisu, či závěrečná smrt milenců. V obou případech opět září zmíněná Barešová. Je dobře, že se Švandovo divadlo rozhodlo velkou roli svěřit takovému talentu.
Františákovo představení dále zdobí několik vtípků (tajemník na tabuli maluje srdce s nápisem Ferdinand + MILF) i dobrá hudba. Samostatnou kapitolou je výtečný překlad Martina Sládečka, který složil poctu Schillerovu bohatému jazyku. Úklady a láska určitě stojí za vidění.
