„Bude to náročné a akční. Je tam jedna scéna souboje, kdy na sobě máme loutkové koně a šermujeme, pak se mlátíme klacky a nakonec se pereme normálně. Jeden kolega také padá ze stropu... Je to takový akčňák v rámci divadelních mezí,“ popisuje novou inscenaci herec Zdeněk Piškula.
„Sám občas trnu hrůzou, že se něco pokazí. Rekvizity se skládají ze spousty malých součástek a vždy se něco může porouchat. Nebo se kaskadérům může nevydařit nějaký kousek,“ přidává se režisér Dmitrij Krymov.
 |
Řeč je o novém představení Národního divadla „Tři mušketýři a já“ inspirovaném romány Alexandra Dumase a Julese Verna. Premiéru mělo na konci května ve Stavovském divadle.
„Diváky bych přilákala na imaginativní svět, který pan režisér vytvořil. Jsou to krásné obrazy. Sama si je z jeviště sice nemohu prohlédnout, ale věřím, že z hlediště působí zázračně. Divák se ocitá v jakémsi kouzelném světě fantazie,“ míní herečka Veronika Lazorčáková.
Progrese, nebo klasika? Obojí nejde, míní nový ředitel Národního divadla |
Nejsilnějším tématem novinky je podle ní dětství. „Kdy končí, kdy začíná, kde je jeho hranice? A uchovává si v sobě svou dětskou stránku člověk i v dospělosti?“ přemítá.
Jen do konce června se představení dočká čtyř repríz. Podle programu na stránkách Národního divadla se pak vrátí v říjnu a prosinci. Tři termíny jsou už naplánované i na příští rok.
„Představení je jednak rozhodně vhodné pro děti. Stejně tak ale i pro dospělé. Je to jako když se v Disney podaří kvalitní animovaný film. Užijí si ho pak všichni bez ohledu na věk,“ říká Piškula.
VIDEO: Národní divadlo rozzářila světelná show ke 120. výročí Kytice |
„Na rozdíl od audiovizuálních děl nemůže dítě představení zhlédnout bez dospělého. Ten ho do divadla vždy musí doprovázet. Usilovali jsme tedy, aby byla hra zajímavá pro všechny věkové kategorie. Taková snaha ale může vést i k tomu, že výsledek nebude bavit vůbec nikoho. Uvidíme, jak to dopadne,“ dodává dramaturg Róbert Štefančík.
