V Divadle pod Palmovkou byla před pár dny uvedena vaše nová hra Havěť. Anotace láká na „mrazivou apokalypsu za zvuků samby“. Co si pod tímhle netradičním spojením máme představit?
Přichystali jsme pro diváky bláznivou komedii s divokou zápletkou. Dva skautští vedoucí se nedopatřením dostanou do hmyzí říše, kde jsou charaktery vyhnané do extrému, čímž vzniká satira na dnešní společnost. Ve hře se zabýváme tématem klimatického kolapsu, ale v poněkud převrácené logice: globální oteplování sice probíhá, paradoxně však s sebou přináší prudké ochlazení planety. Celou situaci ilustruje marná snaha vedoucích hmyz zachránit – nikdo z brouků jim totiž nevěří.
Takže něco na způsob Farmy zvířat nebo Ze života hmyzu?
Víceméně ano. Diváci, kteří na mé hry chodí pravidelně, vědí, že s odkazy pracuju často a rád. Ve hře se promítá inspirace Kafkou, Čapky i Orwellem, ale taky filmy – například hollywoodským K zemi hleď. Různorodé motivy míchám dohromady záměrně. Publikum pak v ději s oblibou hledá popkulturní narážky.
Pro každého tvůrce je katarze pomyslný svatý grál, na který se těžko dosahuje. V ideálním případě by měl člověk odcházet ze sálu zasažený, možná i vnitřně proměněný.
