Ze hry Claudius a Gertruda - Jan Potměšil a Milena Steinmasslová

Ze hry Claudius a Gertruda - Jan Potměšil a Milena Steinmasslová - Divadlo v Celetné Praha | foto: Michal Hladík

Tak nějak to bylo, než se to na Elsinoru zvrtlo

Jeviště pražského Divadla v Celetné už potřetí připomnělo lokalitu hradu Elsinor. Po klasickém Shakespearově Hamletovi tu nastudoval Spolek Kašpar Stoppardův „apokryf“ Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi.

Nyní se objevuje další hra na „co by kdyby“, dílo spisovatele Jiřího Stránského a režiséra Kašparů Jakuba Špalka Claudius a Gertruda.

Autoři přiznávají, že je zprvu inspirovala próza Johna Updika, která také fabuluje, co se stalo před tím, než slavná tragédie začíná, čili jak to bylo se vztahem Claudia k bratrovi - otci prince Hamleta - a k jeho manželce Gertrudě, která se posléze stane chotí Claudiovou.

Text „šitý“ na míru
Stránský se Špalkem hned zkraje rozvinou příběh tak, že královna má intimní vztah se svým švagrem, král to však ví, po výhrůžkách předá bratrovi lahvičku s jedem, aby ho nečekala krutější a potupnější smrt, situace se však (jak víme z Hamleta) poněkud zvrtne.

Pěknou češtinou psaný text ušili autoři souboru přímo na tělo, Claudius je dokonce poznamenán poraněním páteře po bojích se Saracény (ztvárňuje ho pohybově handicapovaný Jan Potměšil). Vztahové vazby se až na nepatrné výjimky prezentují formou jevištních dialogů, při nichž se figury postupně „odkrývají“.

Poněkud šerosvitná inscenace navazuje poetikou na předchozí „elsinorské“ kousky, hojně využívaným prostředkem je zatahování červené oponky po ukončení dialogů, té nad královským ložem i té nad jakýmsi hradním pokojíkem, umístěném v patře nad ložnicí.

Důležitou postavou hry musí být pochopitelně Hamlet, jemuž dodává Petr Lněnička mladickou rozevlátost, studentský zápal i pochybnosti toho, který nechce vyměnit svobodný život za mocenskou, svazující pozici.

Jan Potměšil obdařil Claudia zavilou vášnivostí, v dialozích jiskří a citlivě komunikuje s hereckými partnery. V roli Gertrudy se Mileně Steinmasslové daří především v první (delší) části inscenace, kdy se v královně sváří povinnost, touha po partnerově něze i starost o syna.

Pak, když se rozhodne spojit život s Claudiem oficiálním sňatkem, mizí z její tváře napětí, a štěstí, kterým královna září, působí až nepravděpodobně.

Dobré tak do přestávky
Nezklamal Pavel Zatloukal jako Polonius, stárnoucí popleta a vztahem ke Gertrudě poznamenaný muž, Ofélii a Laerta přesvědčivě ztvárňují Eliška Boušková a Marek Němec.

V úvodu zuřící starý Hamlet oplývá v podání Františka Kreuzmanna energetickou tenzí, má však rezervy v jasnosti dikce.

Novinka Kašparů je cenná jako inscenace původní hry, chytré a vtipné repliky by možná zněly zajímavě i z úst herců jiných souborů.

Gradace textu i jejího ztvárnění působí účinně hlavně do přestávky, kratší dohra už vlastně nepřekvapí, zajímavé zvraty fabule se tu jenom dovysvětlí.

Jiří Stránský, Jakub Špalek - Claudius a Gertruda
Kašpar v Divadle v Celetné v Praze, Režie Jakub Špalek. Délka představení 180 minut.
Hodnocení MF DNES: 60%