Dílo Stephana Sondheima a Hugha Wheelera z roku 1979 vychází ze hry Christophera Bonda, jenž prohloubil příběhy z viktoriánské brakové literatury. Titulní hrdina, spořádaný holič, je nespravedlivě uvězněn, přijde o rodinu a po návratu ho zcela ovládne touha po pomstě. Nakonec začne podřezávat hrdla nejen původcům zla, ale všem zákazníkům... Popularitu mu zvýšila filmová verze s Johnnym Deppem.
Inscenaci navíc nepomáhá řada dalších, ne zcela pochopitelných rozhodnutí. Třeba ozvučení – proč? Protože muzikály se zkrátka nazvučují? Ale Státní opera je středně velké divadlo s odpovídající akustikou, interpreti jsou z opery, tak k čemu to je?
