Tomáš Plhoň z Underground Comedy

Tomáš Plhoň z Underground Comedy | foto: Radek Holeš

Komediální Everest aneb když si na výbuch smíchu musíte dvě vteřiny počkat

  • 0
Žánr stand-up comedy už u nás není v plenkách. I když si na velké sály ještě počká, vystupující se za roky praxe dostatečně otřískali. Sami diváci si ho leckde můžou zkusit.

Jeden mikrofon, spousta času a publikum, jemuž z očí čiší věta: „Tak a teď mne bav.“ Pro leckoho noční můra, pro jiné naopak možnost, jak zcela volně a svobodně prezentovat svůj smysl pro humor i okamžitý postřeh. Stand-up comedy, tedy žánr, kdy před publikum předstupuje jeden bavič, aby ho zaujal svým monologem, je na Západě populární roky. U nás se dostal do povědomí až díky pořadu Na stojáka! a nyní se mu věnují celé skupiny bavičů.

Dominik Oždian alias Dominik Heřman Lev

„Když jsme přicházeli na scénu, o českém stand-upu se mluvilo jako o něčem, co je v plenkách. Dneska je zde spousta nových lidí, kteří jsou odhodlaní ho dělat a dělají to skvěle. Rád bych, abychom se dostali třeba na úroveň slovenské scény, a myslím, že tam postupně šplháme,“ přibližuje Jan Adámek, jeden ze zakladatelů tři roky starého uskupení Underground Comedy, které pořádá své večery dvakrát do měsíce.

„Od první show jsme už opravdu daleko. Milníkem byl vlastní pořad na internetové televizi, který nás hodně posunul. Posledním velkým krokem je vystupování v televizním pořadu Comedy Club. Byl pro nás velkou metou, i když záznam stand-up vystoupení bude vždycky jen slabý odvar proti živé show,“ popisuje Adámek. „Pokud chcete pravý guláš z hovězího a ne jen sójovou náhražku, musíte na stand-up přijít do klubu. Tohle funguje stejně jako u divadelního představení,“ dodává.

Kolečko v orloji

Stand-upu se dlouhodobě věnuje i Dominik Oždian. „Baví mě na tom ta bezprostřednost – víte hned, jestli je výstup dobrý, nebo potřebuje upravit, změnit nebo opustit,“ přibližuje bavič vystupující pod pseudonymem Dominik Heřman Lev. „Každý, kdo dělal ve velké firmě, ví, že je tam jen malé kolečko ve velkém orloji a vliv jedince na výsledek je vlastně velmi malý. Na všechno je deset mítinků a ve finále vám váš nápad zatrhne právní oddělení,“ pokračuje Oždian. „Já si můžu říkat, co chci, a záleží jen na mně, jestli to bude úspěšné, či nikoliv. Sláva i prohra jsou čistě jen na vás, za nic a nikoho se neschováte. To většinu lidí děsí, mě to přitahuje,“ vysvětluje.

Možnost si takovou zkušenost naostro vyzkoušet nabízí každému třeba Underground Comedy v rámci sekce Open Mic. „Nové vystupující už nacházíme převážně přes Open Mic. Je to občas dost zábavná část naší show, ale poslední dobou už lidi vědí, do čeho jdou, a hodně si výstup připravují,“ poznamenává Adámek.

„Seznámil jsem se s tímto žánrem už před dvaceti lety v Americe, kde je stand-up klasickou zábavní formou. Dělám takzvanou observational comedy, tedy humor založený na vnímání běžných věcí kolem nás a hledání komiky nebo absurdností v nich,“ přibližuje Oždian. „Takže si hledám inspiraci v běžném životě – práci, televizních pořadech, vztazích,“ dodává. Lidé se podle něj rádi smějí věcem nebo situacím, které sami znají, jen je nenapadne, že by na nich mohlo být něco vtipného. „Nejlepší komika je pro mě osobně ta, kde nemusíte úplně vše vyslovit. Kde to každému v publiku dojde samostatně. A vy si na ten výbuch smíchu musíte dvě vteřinky počkat. To je pro mně komediální Everest,“ popisuje komik.

Sprostě i slušně

„Humor můžete mít sprostý nebo zcela prostý vulgarit, můžete celou hodinu a půl stát nehnutě s mikrofonem ve stojanu nebo naběhat po jevišti kilometry. Na začátku člověk sleduje, jak to kdo dělá, a něco si vyzkouší. Ale časem objeví kouzlo stand-up comedy: hlavně musíte být věrohodný a chovat se přirozeně. Cokoli odkoukaného se pozná a bude to trapné,“ zdůrazňuje Oždian.

Vedle vlastních výstupů k nám se svým Crown Comedy Club vozí i zahraniční baviče a může srovnávat. „Jimmy Carr má výstupy velmi na hraně, vulgární a kontroverzní. Vyžívá se v tom. Jerry Seinfeld neřekne za hodinu a půl jediné sprosté slovo. Oba plní obrovské sály a jsou celosvětově úspěšní. Co říká jeden, zkrátka nemůže s úspěchem říkat ten druhý.“

Celý tým Underground Comedy

Oždian nezastírá klasické stresy pořadatele. „Češi jsou ochotní zaplatit několikatisícové vstupné půl roku dopředu na světově známou osobnost, ale na regulérní stand-up comedy večer obsazený profesionálními komiky si koupí vstupenku v hodnotě tří drinků nejdříve tak den předem nebo ještě častěji až pár hodin před vystoupením.“

Sám se jako Dominik Heřman Lev účastní cyklu Na stojáka! „Můj cíl byl vždycky dělat ten angloamerický styl. V prehistorii pořadu Na stojáka! se preferovaly spíše scénky a skeče, na úspěch ‚povídání za sebe‘ a rychlého střídání témat se moc nevěřilo,“ vzpomíná na začátky show HBO, která proslavila třeba Lukáše Pavláska či Ivu Pazderkovou. Dnes už tento styl tvoří v představeních Na stojáka! většinu.

Podhoubí pro prču

„Rádi bychom, aby v každém větším městě vznikla komunita, která se stand-upu věnuje. Takové ‚podhoubí pro prču‘. Aby se stand-up dostal i ven z Prahy,“ přiznává sen své Underground Comedy Adámek. „Jinak vymýšlíme nový pořad, kde bychom se mohli vyřádit a který by nebyl jen záznamem výstupu. Ale to je všechno ještě v plenkách,“ dodává.

Dokáže nějaký český bavič časem naplnit i velké haly? „Obávám se, že čistě v stand-up comedy u nás zatím nikdo takový není. Tento žánr je zde pořád ještě mladý a my se stále ještě učíme. Ale jednou ta doba přijde, jednou se bude chodit na hodinu a půl dlouhé české stand-up speciály do velkých sálů,“ doufá Oždian.