RECENZE: Alena Mihulová září i coby uťáplá knihovnice v Ungeltu

Herečky Petra Nesvačilová a Alena Mihulová se v rozdílných rolích střetly v komedii Skořápka na scéně pražského Divadla Ungelt.

Uťáplá knihovnice v nenavštěvované instituci se schovává za zataženými závěsy a jediným jejím programem jsou dlouhé telefonáty s matkou, která se neustále ujišťuje, zda je s dcerou vše v pořádku. Na druhé straně stojí energická okázale oděná mladá žena na podpatcích. Není sice kdovíjaká myslitelka, ale díky ostrým loktům a přepálené cílevědomosti se ve světě rozhodně neztratí.

Nejnovější komedie pražského Divadla Ungelt proti sobě postavila absolutní a na první pohled velice schematicky vykreslené protiklady. Hra současného polského autora Marcina Szczygielskiho Skořápka však u jednoduchých schémat nekončí a rozehrává charaktery obou hrdinek do širších – i když stejně trochu očekávaných – rovin.

Postavy zakřiknuté Haliny a výrazné Roxany jsou tak skvělou šancí pro Alenu Mihulovou a Petru Nesvačilovou. Obě se do rolí od začátku jasně nalinkovaných opírají s vervou a schválně lehce přehrávají, aby ještě více podtrhly autorův talent pro komediální dialogy.

Skořápka

70 %

Divadlo Ungelt

premiéra 27. dubna 2016

režie: Pavel Ondruch

hrají: Alena Mihulová, Petra Nesvačilová

Mihulová má trochu navrch, její postava je přece jen komplexnější a z Nesvačilové je cítit, že jí role přihlouplé dámičky s blyštivou kabelkou není úplně vlastní. Přesto to mezi oběma skvěle funguje, i díky svižné režii Pavla Ondrucha. Za zmínku stojí i příjemná doprovodná hudba z dílny Igora Orozoviče.

Oběma dámám je lépe v první polovině mezi regály knihovny, druhá půlka z cest už trochu rytmus ztrácí a konec je vysloveně přesládlý. Ale vzhledem k tomu, že si během potlesku v publiku nejedna divačka dojatě utírá skráně, se inscenace trefila do zájmu diváků.