„Tenkrát ji zakázali z důvodů protistátních. Já bych si však nedovolil napsat něco, co by dalo záminku ke zrušení Semaforu. Zrušili ji kvůli tomu, že jsem to napsal já,“ popisuje autor. Uvedení po převratu pak zabránila ekonomická situace divadla.
A konečně letošní premiéru pak posouvali na prosinec kvůli Suchého nemoci. „Doufejme, že nikoho nezajede auto,“ říká nyní před definitivní premiérou v žertu Suchý. K divákům se však nedostane původní verze. „Po čtyřiceti letech jsem měl pocit, že vyčichla, tak jsem ji udělal znova. Dvě písničky, které začal psát Ferdinand Havlík, nám vzala voda, takže jsem hru musel opatřit novými. Oproti původnímu Skleněnému prknu je o pětašedesát procent jiná. Námět zůstává stejný,“ upřesňuje a osud kusu shrnuje do věty, že „něco vzala voda, něco strana“.
Suchý je vedle autorství textu a hudby i režisérem a představitelem hlavní role. „Většinu věcí dělám zadarmo, což jde divadlu k duhu,“ směje se zaběhlé praxi. Ve Skleněném prknu tedy hraje ctitele antiky, který se považuje za krále zvuku. „Má obrovskou sbírku všech možných písní, zvuků a hlasů,“ naznačuje Suchý.
„Jitka Molavcová dostala zvláštní úlohu, jakou ještě neměla. Hraje přebytečnou postavu, kterou autor zapomněl napsat. Ale poněvadž má smlouvu, tak tam vleze a dělá si, co chce,“ popisuje roli své umělecké partnerky. „V původní verzi pro ni nebylo místo, to jsem s Jitkou ještě nepočítal. Naše partnerství však od té doby uzrálo,“ vysvětluje.
„Je to takový náš pokus o komorní muzikál, jak to tady děláme pořád,“ uzavírá Suchý k novince. A hned plánuje další. Jeho divadlo se loni potýkalo s finančními problémy, letošní situace je veselejší. „Nyní jsme v dobré situaci, magistrát a Praha 6 nám pomohly, od té doby se nám daří a nenaříkáme,“ konstatuje.
Další premiéru tedy Semafor chystá na 27. dubna, kdy nasadí revue Začalo to Vestpocketkou. „Bude to přesně devadesát let od premiéry Vest pocket revue, první hry V+W. Proletíme všemi deseti lety slavné dvojice,“ slibuje Suchý.
