V „prvním českém queer fantasy dramatu“, jak Depresivní děti pod vedením režiséra Jakuba Čermáka kus označují, září jedno velké jméno, divákům se zde v nezvyklé úloze představí Vanda Hybnerová.
„Hraji císaře, který ovládá krásnou říši. Je nejkrásnější ze všech a náhle zjistí, že stárne,“ popisuje svou úlohu herečka. Její císař Dorian tak jednoho dne objeví „pod svým okem stín hluboký jako smrt“. „Je to fantazie o zemi, kde vládne vždycky ten nejkrásnější. V okamžiku, kdy začne stárnout a nemůže být dál císařem, se ho protokol zbaví a je nahrazen někým novým,“ přibližuje dále Karáskův děj režisér kusu Jakub Čermák. Výměna v dramatu však neproběhne podle představ, starý císař se trůnu nechce vzdát a mladý Adrian je sice krásný, ale jinak není k vládnutí způsobilý.
„Vyplývá z toho mnoho podobenství, Sen o říši krásy je vlastně sen o takové chiméře. A v našem provedení i o tom, že se žena či muž musí vyrovnávat se stářím a s odchodem,“ uvažuje Hybnerová. „Nedokonalá krása musí být v Karáskově kusu nahrazena současnou krásou. A to je úplně dnešní svět okolo nás, plný dokonalých křivek, ke kterým se běžný člověk nemá šanci přiblížit,“ dodává.
Homosexuální linka
„Myslel jsem, že to drama bude daleko více filozofické, přitom to má docela bohatou dějovou linku,“ doplňuje k zapomenuté a výjimečně inscenované předloze Čermák. V kusu udělal oproti Karáskovi jednu velkou změnu. „Karásek to psal pro chlapy, je to první dramatický homosexuální text u nás. Líbilo se mi tam nechat tu homosexuální linku, ale zároveň jsem to nechtěl obsazovat muži, to mi přišlo v současnosti už banální,“ vysvětluje Čermák, proč se v kusu objeví naopak pětice žen. Jejich věkové rozpětí je od osmnácti do sedmdesáti let. Vedle Hybnerové zde hrají Josefína Dušková, Radka Fidlerová, Zoja Oubramová a Hana Müllerová.
Hybnerová je zřejmě nejznámější hereckou personou, která se v relativně novém prostoru, kam míří především mladé publikum, objeví. „Ve Venuši hraji poprvé, ale není to pro mne úplná novinka, s alternativními divadly spolupracuji už delší dobu. Nejsem zhýčkaný herec, který by očekával vyhřátou šatnu,“ nevidí v tamním zázemí herečka nic neobvyklého. „Jediné, co bych prostoru vytkla, je to, že jejich varná konvice vaří strašně pomalu,“ dodává se smíchem (Depresivní děti po uzávěrce koupily novou - pozn. red.).
„Vanda je tvůrčí člověk, což se při inscenaci tak specifického textu skvěle zúročuje,“ pochvaluje si spolupráci Čermák.
Představení doplní projekce, pracuje s motivem z filmu Smrt v Benátkách. „Tam jde také o ideální krásu,“ vysvětluje režisér. Scéna, kterou má na starosti Tomáš Vavříček, se jinak prý obejde bez výrazných motivů. „Ten text je plný ornamentů, od toho jsme se chtěli co nejvíce oprostit. Snažili jsme se vytvořit krásný prostor, ale nebudou tam žádné kudrliny, rekvizity,“ dodává.
Depresivní děti se před časem nebály zinscenovat kontroverzních 120 dní Sodomy (recenze zde), takže se dá čekat, že nějaké pikantnější scény či nahota jim nebudou cizí ani v novince. „Ke kráse patří láska a k lásce sexualita, na něco určitě dojde. Pornografické scény si však necháme na nějaké jiné hry,“ dodává v žertu Čermák. Po vyprodané úterní premiéře přijdou první reprízy 2. a 16. února.