Cesta Angeliky na jeviště pražského Divadla Broadway, jak se ostatně na červenou knihovnu sluší, byla trnitá. Příběh o nezkrotné markýze andělů" zpracovaný do žánru muzikálu nebyl původně favorizovaným tématem producentů.
"Bránil jsem se zpočátku té myšlence, říkal jsem si, že Angelika je už příliš podbízivá a limonádová," vzpomíná producent Oldřich Lichtenberg, který nakonec do původně nechtěného dítěte vložil podle svých slov třiadvacet milionů.
Markýza přebila špionku
O nabízené režii Angeliky nechtěl zprvu slyšet ani režisér Jozef Bednárik, který na prvním díle filmové Angeliky prý v kině do konce nevydržel.
"Angelika je kýč jak bič," prohlásil. V Bednárikových očích nakonec došla Angelika milosti jednak kvůli vzpomínce režiséra na vlastní matku, jež jej vždy vybízela, aby režíroval nějaký romantický příběh, jednak je Bednárik přesvědčen, že i "růžový polštářek na snění" je možné nabídnout publiku s vkusem.
Do třetice ho oslovila hudba Michala Davida. Jediný, kdo tématu – přesně podle pravidel žánru čtení pro paní a dívky – od počátku bezmezně věřil, byla zpěvačka Monika Absolonová, která si vysnila hlavní roli.
K napsání díla přemluvila Michala Davida, který dal Angelice přednost před další zvažovanou femme fatale – špionkou a tanečnicí Matou Hari. "Udělal jsem si na svých vystoupeních soukromý průzkum a Angelika mezi divačkami rozhodně vyhrála. Matu Hari mám však pořád v záloze, je to téma, které by mě zajímalo," říká David.
Muzikálová verze Angeliky však nemá být kopií oblíbené filmové série z šedesátých let. "S tím bychom už nevystačili," soudí producent Lichtenberg. Příběh tak dostal další rámec, který má zároveň diváky vytrhovat ze sladkého oddání se iluzi.
Na natáčení Angeliky totiž ve filmovém ateliéru vzpomíná její filmová představitelka Michèle Mercierová a díky kouzelné klapce jí obrazy ožívají před očima. Když je však romantiky a vášně až přespříliš, neváhá děj přerušit, posunout či nějak okomentovat. To prý nejen slovy, ale i výrazným pohybovým gestem.
Z toho důvodu "tělo" postavě Mercierové propůjčí baletka, zatímco slova namluvila dabérka filmové Angeliky Libuše Švormová. "Michèle Mercierovou i představitele Joeffreyho Roberta Hosseina jsme pozvali na premiéru, ale jejich účast je stále v jednání. Budu se snažit, aby případně zavítali alespoň na některou z repríz," plánuje Lichtenberg.
Pět dílů ve třech hodinách
Angeliku nabídne divadlo v koncentrované podobě. Románů manželského páru Anne a Serge Golonových o krasavici, po níž zatoužil snad každý muž, je třináct. Filmové zpracování se spokojilo s pětidílnou ságou a inscenace počítá s necelými třemi hodinami.
Do nich se musí vejít zápletka pěti filmů, takže Angelika půjde z náruče do náruče, ale také z jednoho songu do druhého.
Libreto pořídil Libor Vaculík, texty napsal Lou Fanánek Hagen. Představitelku Angeliky (vedle Absolonové je angažována ještě Leona Machálková a zpěvačka Dasha) čeká na pětatřicet různých prostředí, čtyřicet výstupů a jedenáct převleků.
Na ústřední melodii z filmu si zapěje milostný duet s Joeffreyem, zbylá hudba je původní. V částech, kdy se příběh Angeliky přesune do Arábie, využil Michal David také orientální hudební motivy, jedna z písní zazní v perštině. Jejím autorem je ovšem tvář ze SuperStar Ali Amiri, který si ji také zazpívá coby zrádný vyslanec sultána Bachtiary-bej.
"Napsal i text, ale překlad ještě nedodal, takže sám nevím, co do ní Ali přesně vložil," podotýká Michal David, pro nějž byla Angelika tím nejsložitějším z muzikálů, které složil. "V Angelice je velké množství postav a každý z markýziných mužů musí mít svůj hudební motiv. Hudba do Angeliky je hodně symfonická, musí znít romanticky," doplňuje skladatel.
Romantické a výpravné budou také kostýmy Romana Šolce. Oblékat je budou kromě představitelek Angeliky také například Josef Vojtek, Vilém Čok, Petra Janů či Pavel Vítek.
