RECENZE: Soudce z nesnází nezachrání ani skvělý Viktor Preiss

V lehkém duchu oslovuje diváky další letošní premiéra Divadla na Vinohradech. To v pátek uvedlo novou verzi britské komediální klasiky Arthura Pinera Soudce v nesnázích, tedy hry, která se na zdejších prknech objevila jako čerstvá novinka už před více než 120 lety.

V hlavních rolích viktoriánské frašky Soudce v nesnázích se představil Viktor Preiss a Kateřina Brožová | foto: Divadlo Na Vinohradech

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Viktoriánská fraška v režii Tomáše Töpfera představila Viktora Preisse jako ctihodného a poctivého soudce, který se oženil s mladou vdovou (Kateřina Brožová), čímž získal do opatrovnictví i jejího čtrnáctiletého syna (Marek Holý). Na plánované idyle středního věku ovšem něco nesedí. Chlapec je na čtrnáct let překvapivě vyspělý, učí otce karbanu a zve ho na noční výpravu do hampejzu.

Zápletka je to pro pěkně košilatou komedii ideální, ale Vinohradům to nestačí a doslova tlačí na pilu tak, aby z lehké hry vyždímaly zábavu hodnou Petra Novotného v dobách největší slávy. Největšími "hity" se tak stávají přeřeky drožkou-držkou, počítání na prstech jedné ruky tak, že při čísle 1 zůstane do publika omylem zdvižený prostředníček či zženštilý číšník, který zarputile nazývá drobné mince "šulínky".

Soudce v nesnázích

Divadlo Na Vinohradech

premiéra 21. března 2014

režie: Tomáš Töpfer

hrají: Viktor Preiss, Kateřina Brožová, Marek Holý, Tereza Bebarová, Václav Svoboda, Petr Rychlý, Jaroslav Satoranský, Ivana Uhlířová, Lucie Polišenská, Oldřich Vlach, Lilian Malkina, Václav Jílek, Martin Zahálka, Jaromír Meduna, Lukáš Příkazký

Hodnocení­: 35 %

Hra má přitom velice pěkně vyřešenou scénu včetně barevných projekcí a zaujme originálně pojatými přechody, kdy se po pódiu míhají siluety číšníků.

Divákovi je pak o to víc líto, že se mu při tak zjevném potenciálu a zázemí divadla dostane představení, které celou první polovinu nechává herce v "humorném" duchu rozšlapávat rozsypané oříšky. Navíc herce kalibru Viktora Preisse či Jaroslava Satoranského.

Jak by přitom hra mohla vypadat, naznačuje sám Preiss těsně po přestávce, kdy se po divoké noci vřítí notně unaven do své kanceláře. Ale jedno vydařené sólo je bohužel na dvouhodinové představení málo.