RECENZE: Na zážitek stačí lavička v parku, František Němec a Petr Kostka

Nad hrobem zesnulé stojí manžel a vzpomíná na společných padesát let. Dojemný moment naruší jiný muž v letech s květinou. I on má smutek v očích a stejně jako překvapený manžel se s ženou loučí. Tak začíná hra Pan Halpern a pan Johnson, jíž pražské Divadlo Ungelt letos ukončilo Letní scénu.

Lionel Goldstein v mládí zaslechl od účetního poznámku - byl jsem s jednou židovskou dámou, občas za mnou přijede a zajdeme na oběd. Na jejím základě napsal později hru, kde se ve stáří poprvé setkávají dva rozdílní muži, kteří mají společného víc, než by si přáli. Manžel a přítel jeho ženy, Žid a křesťan, zemitý chlap a jemný elegán.

Goldstein rozehrává příběhy dvou životů, bez banalit či moralizací v nich odráží složitosti manželství a vztahů obecně. Nad dobře vykreslenými charaktery může jít divák ještě dál, Goldstein zároveň poukazuje na rozdíly mezi křesťanstvím a judaismem, na jejich věčné sváry i potřebu žít vedle sebe.

Komorní konverzační hra v režii Ladislava Smočka se může spolehnout na výkony osvědčených tváří. František Němec jako pan Johnson, který si celý život nese tajemství, je Petru Kostkovi v roli přímočarého Halperna přirozeným partnerem, skvěle mu nahrává.

Pan Halpern a pan Johnson

85 %

Divadlo Ungelt

premiéra 28. února 2014

režie: Ladislav Smoček

hrají: František Němec, Petr Kostka

Kostka se diví, pláče, nechápe, vybuchuje, směje se, kleje a využívá veškerého hereckého prostoru, který mu Němec servíruje jak na podnose. Oba jsou důkazem, že se hodina a půl dá bez problémů utáhnout s minimem rekvizit a bez složité scény. Stačí lavička v parku, pan Johnson, pan Halpern a život se všemi jeho zákruty.