RECENZE: Rašilov stíhá transvestitu i kabaretiéra, který šťourá v mozku

  16:15aktualizováno  16:15
Hru Mlčky křičet pražského Studia Hrdinů v režii Jana Nebeského drží všestranný výkon Saši Rašilova i hudba Emila Viklického. Smysl představení o francouzské filozofce Simone Weilové je ale nejasný.

Ze hry Mlčky křičet | foto: Studio Hrdinů

Studio Hrdinů připravilo komorní hru Lucie Trmíkové Mlčky křičet, která připomíná zajímavý osud pozapomenuté francouzské filozofky Simone Weilové. V režii Jana Nebeského se v hlavní roli představila sama autorka námětu spolu se Sašou Rašilovem a Václavem Rašilovem.

Simone Weilová žila v letech 1909–1943. „Byla francouzská filozofka, anarchistka, odborářka, učitelka, dělnice, mystička, židovka bez tóry, marxistka bez partaje, Ježíšova učednice bez církve. Pocházela z bohaté židovské rodiny, ale byla výrazně sociálně zaměřená, zapojila se do španělské občanské války. Poté chtěla pomoci mírnit utrpení Francouzů. Po onemocnění tuberkulózou se v exilu odmítla léčit a jíst a po několika dnech v sanatoriu zemřela.“ To jsou údaje, které se o zajímavé ženě divák dozví z programu.

Fotogalerie

Bohužel, přesně totéž je mu pak znovu přežvýkáno na jevišti. Hra sestává ze série scének uvozujících jednotlivé etapy filozofčina života. Roli konferenciéra dostal Saša Rašilov, blýskavou kabaretní formou jednotlivá dějství uvádí a zároveň se jich přímo účastní. „Kabaret Weilová v mozku tě pošťourá,“ slibuje. Rašilov podává skvělý výkon, přímo před diváky se stíhá vmžiku převlékat a jako prostý dělník, přímočarý sedlák či třeba lascivní transvestita provází Weilovou životem a působí jako symbolické zrcadlo reality odrážející Weilové názory či lehce naivní představy.

Vedle Rašilovova výkonu zaujmou svižně složené zpívané party doprovázené živě hranou hudbou Emila Viklického. Režisér pak, jak už je u Hrdinů standardem, skvěle pracuje s neotřelým prostředím tamní scény. Z citovaných úryvků však filozofka vyznívá spíše jako směšná postavička než kontroverzní myslitelka či žena jímavého osudu. Citáty vytržené z dobových kontur pozbývají jakékoli hodnoty a více než cokoli jiného působí jako zlomyslný pošklebek dnešní doby naivitě začátku minulého století.

Mlčky křičet

Studio Hrdinů

15. prosince 2014

režie: Jan Nebeský

hrají: Lucie Trmíková, Saša Rašilov, Václav Rašilov

Hodnocení­: 45 %

„Je to moc abstraktní, ztrácíme se v tom, pojďme dělat něco konkrétního,“ zazní koncem hry. Místo nějakého následovného překvapivého vyústění či pointy však tato věta vyznívá jako motto celé hry.

Divák odchází, aniž by mu bylo jasné, proč tvůrci postavu na světlo dneška vůbec vytahovali. Představit ji jako zábavnou figuru by to totiž bylo velice laciné a zjevně to nebylo úmyslem. Ve Studiu Hrdinů se před časem podobně „vyrovnali“ s postavou Julia Fučíka ve hře Citový komediant.


Nejčtenější

Z Nabarveného ptáčete se odcházelo i v Torontu, píše Daily Mail

Teaser k filmu Nabarvené ptáče

I druhá festivalová zastávka snímku Václava Marhoula Nabarvené ptáče potvrdila, že ne každý divák je schopen přijmout...

Zemřel hudebník Ric Ocasek. Exmanželovi topmodelky Pořízkové bylo 75 let

Hudebník Ric Ocasek s manželkou Pavlínou Pořízkovou na snímku z roku 2009.

Zemřel rockový hudebník a producent Ric Ocasek. Bývalému manželovi topmodelky Pavlíny Pořízkové bylo 75 let. Zpěváka...

PRVNÍ DOJMY: Je Nabarvené ptáče dobrý film? Rozhodně pro to dělá maximum

Teaser k filmu Nabarvené ptáče

O Nabarveném ptáčeti už se ví skoro všechno. Jak se slavně probilo na festivaly v Benátkách a Torontu, že mu jedni...

VIDEO: Dagmar Havlová je zase komička. Na domovní schůzi Vlastníků

Z natáčení komedie Vlastníci

Komedie pro ty, kdo to nezažili. Tak si říká novinka režiséra a scenáristy Jiřího Havelky Vlastníci, která zamíří do...

RECENZE: Film Nabarvené ptáče je pásmo obrazů. I když nádherných

Druhá ukázka z filmu Václava Marhoula Nabarvené ptáče

Coby producentský čin představuje Nabarvené ptáče nesporně událost roku, před níž se sluší hluboce smeknout. Jako film,...

Další z rubriky

Zemřel Jaroslav Weigel, výtvarník a dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana

Herec Divadla Járy Cimrmana Jaroslav Weigel ve hře Afrika (únor 2005)

V 88 letech zemřel Jaroslav Weigel. Herec a výtvarník, který stál za většinou scénografie Divadla Járy Cimrmana. Členem...

Šansonové příběhy Bez hany. Zuzana Mauréry poctí Hanu Hegerovou

Záběr ze zkoušek představení Bez hany

Pražské Rokoko chystá poctu Haně Hegerové k jejím blížícím se 88. narozeninám. V novince nazvané Bez hany hraje a zpívá...

Macbethovi už čarodějnice nevěříme, líčí Jakub Špalek změny v klasice

Záběr ze zkoušek nastudování Macbetha divadelním spolkem Kašpar

Nezvykle dlouho pracoval pražský Divadelní spolek Kašpar na nastudování Macbetha, kterého ve čtvrtek uvede jako první...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz