Záběr z neobvyklého projektu Pomezí | foto: Natálie Rajnišová

RECENZE: Paroží a jeřabiny. Prázdný dům se proměnil v pohraniční město

  • 0
Nejen tajemnou postavu s jelení hlavou potká divák v prázdném domě pražského Karlína. Tvůrci imerzivního kusu Pomezí zde ve třech patrech připravili příběh s neuvěřitelnou atmosférou a precizními kulisami.

Fotogalerie

Mladík Nikolas Tausik shání ubytování u místní šlechtičny, fotograf Andráš Kakukk by rád vyfotil snad všechny dívky z okolních Lužních hor, manžel místní švadleny má více podivných zálib než jen to děsivé nakládání hadů do sklenic.

V pohraničním městečku Pomezí právě vrcholí slavnosti jeřabin a po schodech se prochází tajemná postava s jelení hlavou a parohy. Kdo bude letos královnou oslav? A co se stalo s Laurou?

Tvůrci nezvyklého divadelního kusu Pomezí zasadili fiktivní reálie svého stejnojmenného městečka, kde se těsně před druhou světovou válkou odehrálo několik podivných událostí, do prázdného domu v pražské ulici Za Poříčskou bránou. Ve třech patrech celkově o bezmála třiceti místnostech vytvořili dokonale stylizované prostředí, kde diváci najdou dobovou kavárnu, koloniál, kino, ale i posed, kapli nebo tančírnu Fraxos.

Pomezí

Za Poříčskou bránou 7, Praha - Karlín premiéra 19. května 2016 režie: Lukáš Brychta, Štěpán Tretiag hrají: Kateřina Dvořáková, Iva Holubová, Anne-Françoise Josephová, Beáta Kaňoková / Sára Arnsteinová, Anna Kratochvílová, Lumíra Přichystalová / Jindřiška Dudziaková, Kryštof Bartoš, Vojtěch Bartoš / Štěpán Tretiag, Pavel Kozohorský, Adam Krátký, Matěj Vejdělek
Hodnocení­: 85%

Po tři hodiny se můžete celým domem volně procházet, zkoumat vzkazy, číst dopisy či hledat tajné místnosti. Herci okolo vás nechají prožívat příběhy svých postav a záleží jen na tom, zda budete osud nějakého oblíbence sledovat, či se pokusíte tajemný příběh rozluštit pomocí poházených indicií.

Prvorepublikové prostředí ozvláštněné o paroží, pařezy a zašlé fotografie skvěle kontrastuje s vybydleným domem a zatemněnými okny. Takzvané imerzivní divadlo (divák se „vnořuje“ do děje), které nedávno uvedla i Vila Štvanice (více zde), se zde ukazuje v celé své poutavé kráse.

I když na jeden pokus asi není možné celý příběh pochopit, skutečnost, že po skončení představení zůstávají nesourodé skupinky diváků a dlouze diskutují, co kdo kde viděl a na co přišel, je fascinující.