RECENZE: Stalker u dveří. Prázdnotu třicátníků utne nečekaný zvonek

Spokojená rodina. Malá dcera. Starosti a radosti z bydlení v novém bytovém domě kdesi na klidné periferii. Muž se zabývá stavbou letní chaty, žena žije svou prací pečovatelky. Pak se zničehonic ozve zvonek dole u vchodu a vše se během pár chvil úplně rozpadne.

Anita Krausová v kusu Počátek veškeré lásky | foto: MeetFactory

V pražském kulturním centru MeetFactory připravili pod vedením Matěje Samce a v režii Filipa Nuckollse dramatizaci románu Počátek veškeré lásky německé autorky Judith Hermannové. Současná spisovatelka do svého příběhu o stalkingu promítla plíživou frustraci některých současných třicátníků, kteří i přesto, že žijí reklamu na stabilní, spokojený život, pociťují vnitřní prázdnotu a neukotvenost.

Mladou Stellu totiž přes domovní telefon osloví muž, který ji už dlouho sleduje. Hlásí se stále častěji, nechává dopisy ve schránce, lepí vzkazy okolo domu. Pomalu ji zaplétá do sítí úzkostí, které ani sám nemusí stahovat, oběť se v nich totiž ve stoupající paranoii pomalu rdousí sama.

Do hlavní role Stelly se opět velice uvěřitelně položila Anita Krausová, již mohou diváci znát z předchozích produkcí MeetFactory, z působení v ústeckém Činoheráku či z úspěšného televizního projektu Pustina. Krausová dostává největší prostor a hravě ho využívá; ať už v poklidných úvodních debatách s manželem (Jakub Gottwald), denních starostech s dcerou, či v práci (ve víceroli Lucie Domesová) a telefonátech s kamarádkou (Diana Toniková).

Tvůrci dobře využili sterilního prostředí zdejší nově opravené zkušebny, děj kusu zasadili doprostřed místnosti do prostoru ohraničeného jen mobilními zábranami ilustrujícími klecovitost satelitního bydlení. Trochu stranou dění je houpací křeslo s Tonikovou. Jeho umístění však působí podobně nadbytečně jako celá její postava; děj nikam neposouvá, nic nerozvíjí.

Počátek veškeré lásky

70 %

MeetFactory

premiéra 28. února 2017

režie: Filip Nuckolls

hrají: Anita Krausová, Jakub Gottwald, Jan Jankovský / Filip Nuckolls, Diana Toniková, Lucie Domesová

Minimalistická Nuckollsova režie využívá pouze jediného hudebního motivu. Ten však svou nečekaností udeří do uší diváků a pomáhá budovat stísňující atmosféru závěru hry. Zpočátku pomalu plynoucí drama se zde náhle roztočí ve víru, jenž ve finále smete úplně vše.

Počátek veškeré lásky nabízí divákům po náročných a místy těžko srozumitelných kusech Malina a Tsunami blues dobře stravitelné drama s přesahem, který rezonuje ještě dlouho po skončení. Podobně jako hutné basy zmíněné dramatické hudby.