V Národním divadle ji naposledy uvedli v roce 1938, pak se nacistům a hlavně komunistům podařilo osud skutečného plukovníka Švece a vlastně i legionářského spisovatele Rudolfa Medka téměř vymazat. Symbolicky v týden stého výročí založení ČSR se nyní Národní divadlo na své Nové scéně vrací k příběhu vysoce postaveného legionáře, který spáchal sebevraždu pár dnů před vyhlášením nezávislosti.
„Medkova hra dnes působí upovídaně, deklamačně, postavy jsou jen věšáky na jeho názory na armádu. Ale čím hlouběji jsem se tím zabýval, tak jsem zjistil, že je velmi dokumentární a podařilo se mu tam toho dostat hrozně moc,“ vysvětluje režisér Jiří Havelka, kterého prý drama před pár lety oslovilo, když jel vlakem a měl v hlavě aktuální události na Krymu a v Doněcku.
„Legionářská anabáze se mi v tom vlaku spojila a hra na mě zapůsobila,“ vzpomíná Havelka.
Nové nastudování však nepůjde pouze po Medkově dramatu, které svého času způsobilo poprask mezi levicově orientovanými diváky a kritiky. „Vše se podřizuje cíli Medka rehabilitovat a Švece vrátit do paměti lidí. Je tam více příběhů. Jeden je samotná hra, další je ten, co hra vyvolala a jaká byla tehdejší politická interpretace legionářské legendy. I ta totiž měla vliv na přijetí Medkovy hry. Pak jde také o příběh zapomnění, jak se nacistům a hlavně komunistům podařilo Medka i Švece vymazat. A teprve až poté sledujeme příběh vlastenectví a hrdinství s otazníkem rozkročeným mezi Mašíny a Palachem,“ vypočítává režisér. Do titulní role obsadil Filipa Kaňkovského, diváci dále uvidí Igora Orozoviče či Aloise Švehlíka.
Nic neidealizovat
Havelka před časem na Nové scéně Národního divadla uvedl kus Experiment myší ráj, kde se diváci účastnili myšího kongresu. Nabízí se tedy otázka, zda se i Plukovník Švec dočká nějaké nezvyklé formy. „Na Nové scéně je vždy na začátku těžké nějak se popasovat s prostorem. Experiment myší ráj tak dostal koncepční ideu. Tady sice také máme koncepci, která vychází z tohoto prostoru, jinak je to ale úplně jiné,“ vysvětluje režisér, pedagog a mimo jiné člen uskupení Vosto5.
Právě s domovskou Vosto5kou se Havelka už několikrát pokusil tnout do nepříjemných momentů naší historie. Zda nové nastudování Plukovníka Švece vyvolá alespoň přibližnou reakci jako první verze, si Havelka netroufá doufat. „Snažíme se nic neidealizovat,“ říká.
