Režisér Kim Hwang natočil instruktážní video na domácí výrobu pizzy, které pomocí čínských pašeráků distribuoval na DVD mezi severokorejské rodiny. Představení Pizza pro národ, které podle projektu vzniklo, přiveze 24. a 25. listopadu do pražského Divadla Archa v rámci mezinárodního festivalu dokumentárního divadla Akcent.
S jakým úspěchem jste návod do KLDR distribuoval? Dopřávají si nyní Severokorejci pizzu i doma?
Pašování proběhlo úspěšně, ale neřekl bych, že ji nyní jedí více. Možná jim ani nechutná.
Může tak obyčejné jídlo jako pizza něco v Severní Koreji změnit? Předpokládám, že to byl jen symbol. Co přesně znamená?
Cílem projektu nebylo, aby si Severokorejci doma dělali pizzu. Cílem bylo, aby se oni, já i všichni ostatní zamysleli nad současnou situací a tamním sociálně-politickým zřízením.
Jihokorejský umělec Kim Hwang
V Severní Koreji byla v roce 2008 jen jedna pizzerie, nyní jsou asi tři, nebo čtyři. A do všech mohou jen privilegovaní. Nejde tady jen o pizzu, mnoho dalších zážitků je dopřáváno jen vybraným lidem. Pizza je jenom příklad. Severokorejská cenzura je z celého světa nejstriktnější. Obyčejné věci jako pizza mohou někdy změnit více než ty důležité.
Pro celý Dálný východ je KLDR problémem číslo jedna. Problémem, který se jen tak nevyřeší. Správný politický a diplomatický přístup je samozřejmě důležitý, ale stejně důležitý je i přístup individuální. Mnoho zavřených dveří se v minulosti otevřelo díky kultuře. Co politická moc zavírá, kultura zase otevírá. Nemohu samozřejmě říci, že umění samo o sobě může něco změnit, ale na druhou stranu se bez umění nezmění nic.
Akcent 201420. - 30. listopadu 2014 Pátý ročník mezinárodního festivalu dokumentárního divadla letos v pražském Divadle Archa a plzeňském KC Peklo dále nabízí projekty mapující osudy protagonistů a obětí vlády vojenské junty v Argentině, konfrontaci berlínských dcer a matek, příběhy obyvatel malého východočeského města Kostelce nad Orlicí, hospodskou tancovačku či pět autentických pohledů na život na sídlišti Černý most. Více na stránkách akce. |
Překvapilo mě, že obyčejní Severokorejci mají doma DVD přehrávače. Na co rádi koukají?
Na deset rodin vychází asi tak jeden DVD přehrávač. U něj se scházejí a společně sledují filmy ze zahraničí. Netuším, jaký je jejich oblíbený žánr, ale podle zpráv z černého trhu jsou velice populární jihokorejské telenovely.
Jak jste všechny ty pašeráky koordinoval?
Pašeráci běžně spolupracují s jihokorejskými prodavači a společně vydělávají na severokorejském exportu a importu. Seznámil jsem se s nimi přes prodavače. A s prodavači zase přes uprchlíky, které jsem našel díky církevní síti. Křesťanské neziskovky totiž nyní velice aktivně zachraňují uprchlíky na čínsko-korejské hranici. S některými pašeráky jsem se i spřátelil.
Nastal nějaký problém s pašováním? Bylo to pro ně nebezpečné?
Státem neautorizovaná DVD jsou samozřejmě zakázaná. Ale bezpečnostní složky jsou vůči nim poměrně shovívavé, na DVD se dívají v KLDR totiž úplně všichni, včetně policie. Striktně bojují jen proti pornografickému či křesťanskému obsahu, jiná témata jim nevadí. Proto jsem také to instruktážní video natočil jako komedii.
Co mohou pražští diváci od vašeho představení očekávat?
Nebudu nic popisovat, jen sdílet myšlenky: Co můžeme změnit v naší globální společnosti? Co můžu já nebo vy dělat?
Jaký je vůbec kulturní život v KLDR? Je opravdu všechno plné agitace?
Mají tam jenom propagandu. Film, divadlo, jen tři rozhlasové a tři televizní stanice, uzavřený intranet, nikoliv internet. Černý trh je pro ně jediná možnost, jak poznat něco jiného.
Pizza byla tedy oblíbené jídlo Kim Čong-ila. Ví se, co chutná Kim Čong-unovi?
Moc toho o Kim Čong-unovi nevím. Oproti otci se mnohem více skrývá.
