Slavných sto sedmdesát pět dopisů, které nám popisují pletichy vikomta de Valmont a markýzy de Merteuil, ožijí už ve čtvrtek v pražském Stavovském divadle. Nebezpečné známosti spisovatele Choderlose de Laclose tam uvede režijní duo SKUTR. Vedle Saši Rašilova, Zuzany Stivínové, Ivy Janžurové či Františka Němce se v novince představí i hostující Zdeněk Piškula jako rytíř Danceny. „Mladý idealista, velký romantik, který ví o lásce pouze z poezie. Manipulace v příběhu z něj ale postupem času udělají zápornou postavu. Srážka s realitou a řešení situací neadekvátních jeho věku jej pak postupně doženou až ke krajním řešením,“ popisuje roli.
Román je vyprávěn formou dopisů. Jak to bude na jevišti znázorněno?
Celý náš text jsou jen slova z těchto dopisů. Samozřejmě to není tak, že bychom je jen četli na jevišti, ale dialogy se uskutečňují na dálku. Je to zvláštní forma, které osobně velmi věřím.
V čem je látka stále tak aktuální?
Manipulace, zneužívání moci a lži. To vše je přece stále aktuální a pořád se děje kolem nás.
A co přímo vás zaujalo?
Důležitý je zpětný pohled společnosti. Všichni jsou z těch dopisů vlastně zděšení a znechucení, ale zároveň jsou hladoví vědět víc. I já jsem byl románem znechucen, ale zároveň jej dál hltal stránku po stránce.
Režisér Martin Kukučka z dua SKUTR uvedl, že by se chtěl dotknout i otázky ženy a svobody jejího jednání. Že je stále rozdíl mezi tím, co si může dovolit muž a co žena. Souhlasíte?
Ano, i na to se snažíme upozornit. Ženská emancipace je palčivé téma dneška, a tak je důležité tyto otázky pokládat. Román je z roku 1782 a svou dobu opravdu předběhl. Jednu z hlavních manipulací provádí právě markýza de Merteuil, je tu vlastně dost netypicky znázorněna jako negativní postava. V ději se ale tato problematika nejvíce týká Cecile, která vyjde z kláštera mladá a nezkušená. Hezky to definuje jedna replika hraběte de Gercourt v podání Františka Němce: „Mladé slečny by měly spíše poslouchat než mluvit, lépe pak slyší, co se jim říká.“ To je odporná věta, která právě nese toto zmíněné téma.
Zuzana Stivínová, Denisa Barešová a Zdeněk Piškula během zkoušek Nebezpečných známostí
Je to poprvé, co spolupracujete s režijním duem SKUTR?
Ne, už jsem s nimi pracoval na Bouři pro Letní shakespearovské slavnosti. Právě na to konto si mne vybrali do této inscenace ve Stavovském divadle.
Jejich práce často vzniká improvizací s herci, je to tak i nyní?
Tady máme jasně daný text. A co se improvizace týče, fungovala spíše na fyzické bázi. Kde co použiji, kdy se koho dotknu. SKUTři nám v tomto dali úplnou svobodu, jen stanovili určité mantinely. Zkoušku od zkoušky se ve svém jednání cítím pevnější.
Je to poprvé, co se objevíte na naší první scéně, ale ne naposledy. Příští rok chystáte ještě Mefista. Jinak vás tedy diváci mohou stále vidět v Městských divadlech pražských?
Ano, byl jsem tam tři sezony v angažmá a nyní dohrávám inscenace Romeo a Julie, Roberto Zucco nebo Vojna a mír.
Poslední roky jste nebyl příliš vidět v televizi či filmech. Jak to?
Dával jsem si větší odmlku, abych se mohl věnovat divadlu, které mne naplňuje a naplňovalo. Práce před kamerou mi ale začala chybět, proto jsem právě ze zmíněného angažmá odešel.
Co na tomto poli plánujete?
Aktuálně natáčím pokračování filmu Poslední aristokratka, které se bude jmenovat Aristokratka ve varu. A od června budu točit nový televizní film pro Českou televizi, ale o tom ještě nemůžu moc mluvit.
