"Podívali jsme se na téma jezuitů, protože si už málokdo uvědomuje, že kromě jedinců pálících knihy mezi nimi byli i lidé velmi vzdělaní," vysvětluje jeden z autorů scénáře Ondřej Hrab. Naráží na příslušníka Tovaryšstva Ježíšova Karla Slavíčka, z jehož dopisů z čínského putování se divadelní příběh skládá.
"Slavíček psal tehdy okolo roku 1730 hlavně o svých astronomických pozorováních a dalších antidivadelních věcech, takže jsme děj museli pečlivě vybírat," tvrdí Pitínský, který má k baroku velmi blízko ("zvlášť k lidovému," přiznává nadšeně).
Marné tázání nebes - |
Divadlo Archa, Praha |
Režie: J. A. Pitínský |
Hlavní role: Feng-Jün Song |
Hlavní mužské role jezuity Slavíčka (z jehož dopisů vyšla půvabná kniha Listy z Číny) se ujal mladý operní zpěvák Martin Matoušek. Oddechl si že může hrát Evropana, a proto zpívat podle svého zvyku. "Ale moje kolegyně herečky mě překvapily, když se naučily odzpívat čínské árie. Vedení tónu je v nich totiž úplně jiné, než v klasickém zpěvu," vysvětluje.
V nezvyklé hře se vystřídají čtyři jazyky - vedle čínštiny a češtiny také latina a italština. Od klasických čínských představení se bude Marné tázání nebes lišit hlavně svou délkou. "V Číně jsem zažil divadla, která trvala celý den i déle," vzpomíná scénárista a ředitel divadla Hrab, "ale my jsem to zredukovali na snesitelnou hodinu a půl." Po páteční premiéře ovládne hra divadelní sál Archy i v následujících čtyřech večerech.