Jean Gaudin během zkoušek představení ...Or to Be | foto: Vojta Brtnický

Tančí o vnitřní prázdnotě, kterou přebíjíme hromaděním věcí a zážitků

  • 0
Čím více máme, tím méně máme. Výmluvný citát zvolila jako podtitul svého nejnovějšího představení performerka a choreografka Markéta Stránská. Novinka s oficiálním názvem ...Or to Be má premiéru v neděli v pražském Studiu Alta.

„Nechali jsme se inspirovat trojúhelníkem samoty, opuštění a strachu. A hlavně současnou dobou, kdy lidé neumějí být sami se sebou,“ vysvětluje Stránská. „Když cítíme nějakou prázdnotu uvnitř či okolo sebe, máme tendenci ji přebíjet spoustou činností, sbíráním zážitků či zahrnováním se věcmi, abychom ji zaplnili a utekli od ní,“ osvětluje citát z úvodu.

Jak je v Altě zvykem, půjde čistě o pohybové taneční představení beze slov a textu. „Ale jsou tam další složky jako hudba, scénografie, které k tématu hovoří svými prostředky,“ vysvětluje Stránská.

„Princip vzniku je úplně stejný jako u činoherního představení. Na začátku je idea, případně touha po spolupráci, jako tomu bylo v našem případě,“ naráží na spoluautora novinky, kterým je známý francouzský choreograf Jean Gaudin. 

„V Paříži je to velké jméno. Zkušený bard, který zažil mnoho, mnoho spoluprací. Táhne mu už na sedmdesát, ale je to vitální člověk, takže na svůj věk vůbec nevypadá,“ popisuje Stránská, která v novince vystupuje právě s Gaudinem. 

„Známe se několik let a máme společnou notu tvůrčí i lidskou. Před lety jsem ho tu viděla na festivalu, následně jsem se s ním potkala jako s koučem, když jsem pracovala na sólovém představení LeŤ,“ popisuje choreografka setkání s legendou oboru. 

„Ve Francii měl třicet let svou skupinu, kde měl ještě mladší tvůrce, než jsem já. Na mezigenerační spolupráci je tedy zvyklý, těší ho to a umí to,“ láká na generační setkání dvou choreografů.

Studio Alta upozorňuje, že se vedle pohybového divadla Stránská věnuje i loutkářství a klaunérii a že to v představení bude znát. „Tuhle životní zkušenost v sobě mám, takže si ji jako performerka nemůžu odpárat,“ přitakává umělkyně, ovšem dodává, že oboje už má nyní jenom jako koníček. Vedle umění se Stránská živí jako fyzioterapeutka. 

„Mezi choreografií a prací nalézám spoustu styčných ploch. Navíc fyzioterapie je hodně kreativní práce. Společným jmenovatelem je tělo, zajímá nás, jak funguje, jaké má možnosti, jak z něj dostat co nejvíc. Tyhle dvě profese jsou hodně propojené,“ vysvětluje.

Stěhování Alty

Inscenace ...Or to Be trvá kolem padesáti minut. Po nedělním uvedení se v holešovické Altě hrají hned v pondělí. Vzhledem k tomu, že zdejší kulturní centrum čeká stěhování do Invalidovny, tvůrci zvažují, že se novinka přesune taktéž. „Je to však nyní taková otevřená organizačně technická otázka,“ dodává Stránská.