Byla ženou slavného spisovatele a předního antifašisty Karla Čapka, proto se ocitla v hledáčku gestapa. Herečka a také spisovatelka Olga Scheinpflugová se během nacistické okupace českých zemí dostala pod tvrdý tlak Němců, přesto dál pečovala o památku svého manžela. Vztah Olgy a Karla Čapka přitom prošel mnoha zákrutami i velkou tragédií.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Začal už v 17 letech tehdy začínající herečky. Olga se narodila 3. prosince 1902 ve Slaném, studovala obchodní akademii, ale svět umění byl pro ni přitažlivější než tabulky s čísly. Karel Čapek ji poprvé spatřil v roce 1920 právě na jednom divadelním představení. Oslovil ji a posléze z toho vznikl komplikovaný vztah.
Hned v roce 1921 prý herečka otěhotněla, ale protože Čapek se ke svatbě neměl a Olga nechtěla být svobodnou matkou, těhotenství přerušila, což přitom ale spisovatel údajně odmítal. Až do roku 1923 navíc oba udržovali paralelní vztahy a ten vzájemný někteří jejich přátelé označovali za „proměnlivý“. Každopádně však byl osudový.
Když se po patnácti letech známosti Čapek odhodlal požádat Olgu o ruku, souhlasila. Jako svatební dar dostali od podnikatele Václava Palivce, bratra Čapkova švagra, dům ve Staré Huti u Dobříše. Podle nedalekého rybníka mu začali říkat Strž. Hlavně tam oba trávili poslední tři roky svého společného života. Kromě vášně pro umění je pojilo třeba i nadšení pro automobilismus.
Proti oběma diktaturám
Zdravotně chřadnoucí spisovatel těžce zdrcený mnichovským diktátem a vulgárními útoky antisemitů a českých fašistů zemřel 25. prosince 1938. Olze se zhroutil život, několik měsíců poté pobývala v sanatoriu, kde si léčila bolavou duši.
Jenže být vdovou po tak známém autorovi a zatvrzelém odpůrci hitlerovců a sama být umělkyní, to bylo příliš mnoho důvodů, proč Scheinpflugové nacisté nedali za okupace pokoj. „Za protektorátu jsem měla řadu prohlídek, vyšetřování, nesměla jsem publikovat a nakonec jsem musela odejít ze scény Národního divadla jako herečka,“ vzpomínala Olga, kterou sice z divadla nikdo přímo nevyhodil, ale bylo jí „doporučeno“, aby se stáhla do ústraní.
Nadále však pečovala o pozůstalost svého muže, což jí zůstalo i po válce a po nástupu komunistů k moci, kdy se Karel Čapek znovu stal nepohodlným autorem.
„Jakou měl Čapek manželku, nevím. Ale vdovu má dobrou,“ říkala se svým typickým humorem Olga sama o sobě. Dlouhá léta mohla hrát jen v divadle, na obrazovku nesměla. Až v 60. letech se poměry zlepšily a mohla tak zazářit v jedné z hlavních rolí snímku Jiřího Krejčíka Čintamani & podvodník a pak také například v komediálním seriálu Eliška a její rod. Jenže v tu dobu se Olze zhoršovala její nevyléčitelná srdeční choroba. Zemřela v dubnu 1968, krátce po svém posledním představení – Čapkově Matky.
