„Stále tu přetrvává názor, že se loutkové divadlo dělá především pro děti. Chceme tento mýtus zbořit,“ vysvětluje režisér inscenace a duše souboru Geisslers Hofcomoedianten Petr Hašek.
„Ani v lidovém divadle tomu tak nebylo. Jarmareční písně sloužily na ulici jako zpravodajství, černé kroniky. Takže se toho nebojíme, představení bude hodně vyprávět o smrti, o ctnostech i neřestech. Dětskému divákovi neuškodí, ale nejsem si jist, že všechno úplně pochopí,“ dodává k novince, která čerpá z lidového baroka.
Představení Jedem s medem vzniklo na popud speciálního projektu Socha loutkou – Divadelní park, který se rodí v Kuksu. „Do března příštího roku zde chtějí otevřít divadelní muzeum loutek. Všechny loutky, které se pro muzeum tvoří, jsou inspirované dílem Matyáše Bernarda Brauna. A právě těm, které už jsou vyřezané, jsme inscenaci věnovali,“ vysvětluje Hašek.
Představení se tedy odvozuje od osmdesáticentimetrových marionet, jež podle Braunových plastik vyřezal Jiří Nachlinger. „Zasvětili jsme jim pouliční inscenaci. Do jednotlivých tří částí jsme se snažili dostat typické formy lidového divadla – první je inspirovaná kramářskou písní, druhá dramatem o světcích, třetí je hra se zpěvy,“ přibližuje Hašek žánr.
„Největší loutkárna, kterou zatím Geisslers udělali. S klasickými marionetami pracujeme poprvé. Vodič loutek však bude odhalený a postavený na jejich roveň. Je to stylizovaná, hodně hudební činohra s loutkami,“ přibližuje Hašek a podotýká, že představení věnují legendě českého loutkového divadla Josefovi Kroftovi: „Byl jsem jeho studentem, hodně jsme se inspirovali jeho poetikou.“
Hra Jedem s medem má oficiální premiéru 24. srpna v rámci festivalu Theatrum Kuks. V Praze se ukáže až 28. září, kdy jí Geisslers zahájí novou sezonu divadelního prostoru Vila Štvanice. Pak se novinka, která se celá dá složit do přívěsu za auto, ukáže až další rok opět s blížící se letní sezonou. „Je to čistě letní plenérová inscenace,“ míní režisér.
