Kra odtržená z arktického ledu Grónska zanesla 5. června 2008 k břehům Islandu tříletého samce ledního medvěda. Místní policie se souhlasem ministryně životního prostředí Thórunn Sveinbjarnardóttirové medvěda krátce po jeho přistání zastřelila.
Krátká zpráva, která svou stručností a přízemností vzbudí dle povahy čtenáře buď ironický nebo posmutnělý úsměv, stojí na počátku nového představení O medvědovi, který plul na kře souboru Burki&com. Do pražského prostoru La Fabrika jej připravila režisérka, choreografka a ústřední postava uskupení Jana Burkiewiczová, která vedle vlastní produkce zaujala třeba choreografií pro muzikál Mauglí či úspěšné představení Walls&Handbags.
A právě zmíněný novocirkusový kus, který před dvěma lety pro Losers Cirque Company Burkiewiczová vystavěla společně s režisérským tandemem SKUTR vzdáleně souzní i s novinkou. I v „Medvědovi“ potkáváme hašteřivou skupinu mladíků, vzájemně se hecují, špičkují a hlavně si dodávají odvahu porazit severskou šelmu. Protikladem k jejich halasným projevům, výbušnosti a mrštnosti je křehká ženská postava v podání Elišky Křenkové.
V dokonale vybroušených choreografiích a náročných akrobatických číslech čeká diváka v hodinu a půl dlouhém představení divoký rej i vyklidněné scény, které se souboru podařilo podat ve vyváženém rytmu. K nejlepším momentům patří sólo Jindřicha Panského na stole zřejmě připomínající plavbu medvěda na kře, silnou atmosféru nese i dlouhý videozáběr s rozpadajícím se ledovcem. Představení vůbec doprovází vydařený light design, vhodně zvolená hudba, nezvyklé využití řehtaček a vtipná práce s kulisami, scénograf Jaroslav Wertig zaujme třeba využitím obyčejných kartonů k vytvoření iluze zvlněného moře.
O medvědovi, který plul na křeBurki&com (La Fabrika) premiéra 3. října 2017 režie: Jana Burkiewiczová hrají: Eliška Křenková, Jakub Jeňo, Pavel Mašek, Jindřich Panský, Jakub Sedláček |
Burkiewiczová už dříve v rozhovoru přiznala, že v její práci rozkročené od nového cirkusu, přes moderní tanec až po muzikál či operu nejde o žánry a příběh, ale spíše o schopnost obrazu vtáhnout diváka.
Právě to se jí v novince daří - nemusí být jasné, kdo je zrovna medvědem a kdo lovcem, zda Křenková představuje milenku největšího hrdiny či třeba zosobňuje samu přírodu lkající nad zbytečnou smrtí zvířete.
V La Fabrice se jí podařilo vyvážené představení. Zaujme i tím, že se nebere příliš vážně a i tu nejpoetičtější scénu se vzápětí nebojí shodit humorem. I proto má novinka šanci oslovit i ty, kteří moderním žánrům tolik neholdují.
