Pátek 24. ledna 2020, svátek má Milena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 24. ledna 2020 Milena

Diskuse k článku

RECENZE: Národní láká děti na perníček. Mělo přidat víc koření a medu

Operou Jeníček a Mařenka alias Perníková chaloupka se první česká scéna rozhodla přitáhnout dětské publikum. To je v dnešní době nelehký úkol a nejspíš proto povolala jako režiséra Matěje Formana v přesvědčení, že dodá poetiku a úsměv.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R26a50d31i24m 59K19r22a38t17o47c58h29v90i80l 6103304898

Milá paní Drápelová,

     já bych Vás už snad radši přejmenoval na "Drápalovou", protože by to Vašemu zvláštnímu naturelu sedělo o trochu víc. Kdyby to bylo na mně, tak bych Vám asi přístup na divadelní premiéry nejspíš zakázal, protože tu píšete recenzi, takzvaně objektivní, ve skutečnosti velice subjektivní a řekl bych až zaujatou. Z jakých důvodů taková je, do toho nevidím, ale nelíbí se mi záměrné zkreslování některých dojmů, které divák z představení má. Já jsem na té premiéře byl taky a připadá mi, že jsme byli každý na jiném představení. 

     Já byl na představení, které bylo zábavné, poetické i dojemné. Diváci, mezi kterými bylo mimochodem nemálo dětí, byli podle mého dojmu nadšeni a děti očividně doslova připoutáni k magické scéně a pohádkovému ději. Cirkusová stylizace dodala naopak dílu daleko více zábavnosti a přístupnosti i širšímu (neopernímu) publiku - mimo jiné jste například vůbec nezmínila naprosto ojedinělé cirkusové vystoupení kočovné divadelní skupiny (z Jeníčka a Mařenky) před Státní operou vedle magistrály k úžasu diváků, kolemjdoucích i kolemjedoucích. Samotná opera, o sobě více než 100 let stará, získala cirkusovým aranžmá osvěžující vzhled při zachování těch nejlepších tradic českých kočovných divadelních společností. Scény kouzelného lesa jsou nezapomenutelné z hlediska své poetičnosti i magičnosti. "Lesní scénografie", střídání atmosfér přírody, od temných po jasné, různorodá zvířata, andělé i další lesní bytosti všeho druhu, nemají v současné divadelní scénografii konkurenci. Navíc prolínání práce loutek s živými pěvci působí velmi inovativně. Text je v češtině a na rozdíl od většiny oper mu je i docela rozumět. Hudební úrovni zřejmě rozumíte lépe než nový ředitel opery Martin Leginus, nicméně mně se ze zcela laického a neodborného pohledu jeho práce líbila a s úžasem jsem jí naslouchal. Celek je potěchou pro oko i pro ucho. Je krásný a dojemný, ale je spíše určen dětem a dospělým s duší dítěte. Obávám se, že mezi ně už dávno nepatříte.

+2/0
25.4.2015 15:16

P19a62v85e24l 27S29t33e89r77b97a 8306246235427

Můj krátký subjektivní názor po návštěvě premiéry je:

Pěkně obrazově zpracovaná opera, v níž hudba byla tak nějak navíc.. Ale za to určitě nemohl režisér, ale spíše autor hudby..

0/0
5.5.2015 15:07

J62i10n64d79ř80i89c60h 42H21r63a43d11e68c44k87ý 6185609492562

ptá se feťák feťáka: "kam se ženeš?" 

"do divadla. v národním prej dávaj perník!"

0/0
25.4.2015 10:56

H81e66l90e32n47a 98P31a97r33d81u21b90s24k92á 1159952291351

Rozumím tomu tak, že Jeníček je žena?:-/

0/0
24.4.2015 16:06
Foto

M11a29r39t38i75n 50F32a80l25t59ý88n 9121686464808

A Vy jste to nepoznala z fotografie? ;-)

Opera chce být zřejmě genderově vyvážená: proto je Jeníček žena a Ježibaba muž. ;-D

Jen houšť takových uměleckých paskvilů! Chtěli jste svobodu, chrastili jste vy či vaši rodičové klíčema. tak si to užijte i v kultuře... ;-D

0/−4
24.4.2015 17:09

J66a41n 74M70l76e27t 9796598910

Tak zcela jistě by bylo lepší, kdyby Ježibaba byla soudružka a Mařenka svazačka, nebo ještě lépe - komsomolka...

Zdrástvuj tavaryšč!

+1/−1
25.4.2015 9:30

J36i59n10d71ř28i17c63h 47H67r81a59d30e26c52k89ý 6505109652832

no, možná by to bylo novátorštější než tahle verze

0/0
25.4.2015 11:01

M70i18l30a22n 73J20a56n61č39o 6355523187300

Proč je Jeníček zpíván zpěvačkou, tedy ženou? ProtožeEngelbert Humperinck zkomponoval tuto postavu pro mezzosoprán, tedy proobsazení ženou, zpěvačkou, která hraje a zpívá kluka, tedy Jeníčka. Dejte si dovyhledávače Hänsel und Gretel Gruberova Fassbender 

V operním světě existuje něco, čemu se říká "kalhotkové role". Jsouto „klučičí“ a chlapecké role a mužské role (barokní opera), které skladatelzkomponoval pro zpívání ženami; altistkami, mezzosopranistkami a sopranistkami.V Mozartově Figarově svatbě je to Cherubíno (mezzosoprán), v R. StraussověRůžovém Kavalírovy je to Oktavián (ten, zpívány mezzosopranistkou, se navícpřevléká za služku Mariandel), v operetě J. Strausse Netopýr vystupuje princOrlovský obsazovaný mezzosopranistkou, ve Verdiho Maškarním plesu zpívá pážeOskara sopranistka. V Jánáčkově opeře z Mrtvého domu zpívá mladého TataraAljeju mezzosopranistka, v Její pastorkyni pasáka Jana sopranistka aopomenout nelze ani níže připomenutého lišáka Zlatohřbítka z Lišky Bystroušky.Ve Wagnerově Rienzim  zpívá Adriana, syna S. Colonny altistka. A pokudbychom vstoupili do barokní opery, příkladů, kdy roli muže zpívá žena, bychomnašli nesčetně.

Situace v ČR po listopadu 89 se nijak nepodílela navzniku kalhotkových rolí; ani jeden z výše uvedených skladatelů se jínedožil.

+3/0
25.4.2015 18:09

M69i47r12o26s50l59a61v 17Z95i51k44m86u86n60d 7499873844303

No a, Lišák v opeře Liška Bystrouška je taky ženská role pro sopranistku ...

+1/0
25.4.2015 12:28

Najdete na iDNES.cz