Pan Luděk Fuxa tady píše ironicky, že divadlo nepotřebujeme, že nám přeci stačí Nova. Rád bych mu připomněl, že Nova českým tvůrcům nijak nebrání vytvářet kvalitní inscenace pro Českou televizi, točit kvalitní filmy pro česká divadla, nebo když už ani to se nedělá, tak alespoň občas dát nějakou již dlouhé roky existující kvalitu z archívu. Přesto nových kvalitních věcí je jako šafránu. Já si osobně myslím, že kinematografie by měla mít přednost před divadlem: Za prvé proto, že je to trvalejší hodnota (představení se odehraje a už ho nikdo nikdy neuvidí, zatímco film zůstane i pro budoucí generace), za druhé proto, že do divadla se nevejde celý národ, zatímco do kin a před televizní obrazovky ano, a za třetí proto, že do divadla se dostane spíše člověk z velkého města než z vesnice, ale národ je tvořen nejen Pražáky nebo Brňany, nýbrž i lidmi z vesnic. Avšak film je mnohem náročnější na skutečnou kvalitu než divadlo. O nekvalitním představení za týden nikdo neví, zatímco nekvalitní film zůstává svědectvím o neschopnosti nebo zkorumpovanosti tvůrce.
Takže: Až současná generace našich umělců vytvoří takové hodnoty, jako kdysi zvládli režisér Podskalský, scénárista Vorlíček a herec Menšík, tak bude na Novu moci nadávat. Ale těm dnešním se moc do pokusů o skutečnou kvalitu nechce. Za prvé to je moc práce a za druhé by museli ukázat, co v nich je. Povedený pokus o seriózní kumšt je lepší než bohapustá komerce, ale nepovedený pokus o seriózní kumšt je nudnější a prázdnější než to, co si na velký kumšt nikdy nehrálo.
Naši současní herci, scénáristé a režiséři potřebují Novu jako sůl. Potřebují ji proto, aby nadáváním na ni odvedli pozornost od toho, že sami nevytvářejí vůbec nic.
