O vašem návratu na jeviště se povídalo už od památného setkání v Aspenu v roce 1998. Tehdy jste s sebou ještě měli Grahama Chapmana v urně, kterou však tehdy „nešťastnou náhodou“ vyklopil Terry Gilliam. V čí hlavě se zrodil plán na vystoupení v O2 areně?
Jones: Změnili jsme manažera. Oslovili jsme Jima Beache - filmového producenta a bývalého manažera skupiny The Queen. Ten navrhl O2 arenu, povzbuzoval nás a tlačil do práce.
Máte za sebou první sérii vystoupení Monty Python Živě (Převážně) Jak jste se připravovali na své první jevištní vystoupení po 34 letech a jaké jsou vaše pocity v „poločase“?
Gilliam: Moje příprava na Monty Pythona spočívala v tom, že jsem několik měsíců zkoušel operu Hectora Berlioze Benvenuto Cellini v Anglické národní opeře. Představení mělo obrovský úspěch, ale přímo z operního pódia jsem přešel do zkoušek v O2 areně. Jsem dost utahaný. V show je spousta rychlých převleků, je to dost náročné. Když se v noci vrátím z představení, tak obvykle padnu.
Jones: Zkoušeli jsme dva týdny. Normálně chodím spát kolem deváté, teď se do postele dostanu po půlnoci, takže hodně spím, třeba do 12 hodin.
Část kritiky přijala Deja Revue či Předposmrtný náhrobek Monty Pythonů aneb Jeden hotový, pět čeká rezervovaně. Publikum však na to reaguje zcela spontánně. Fanoušci, zdá se, ještě nevymřeli.
Gilliam: Šestnáct tisíc lidí se sejde na každém představení. Všichni se smějí a užívají si to.
Jones: Obecenstvo je naprosto skvělé. Máme ovace vestoje po každém představení.
Co nové publikum, které Monty Python nezná?
Jones: Například moje pětiletá dcera je zcela nadšená.
Držíte se scénáře, nebo hodně improvizujete?
Gilliam: Snažíme se držet scénáře, ale John s Michaelem se pouštějí do improvizací, hlavně v Mrtvém papouškovi. Lidi to milují.
Kdo vybíral skeče?
Jones: Představení režíruje Eric Idle, on je také autorem scénáře, pro který napsal několik nových písní. Skeče vybíral on.
Je to definitivní konec? Neplánujete turné?
Jones: Ne, jsme všichni poměrně dost vytížení.
Jaké jsou vaše další plány?
Jones: Po šestnácti letech jsem se dostal k filmování. Dokončil jsem sci-fi komedii Naprosto všechno. Vypráví o obyčejném učiteli na střední škole, kterého navštíví vetřelci a nadají ho neobyčejnými schopnostmi, o nichž nemá zpočátku ani tušení. Dokáže totiž naprosto všechno. Scénář jsme psali s Gavinem Scottem dvacet let. Dost dlouho si poležel v šuplíku. Vetřelcům všech rozměrů a tvarů propůjčili hlas kolegové z Monty Python: Terry Gilliam, Michael Palin, Eric Idle, John Cleese a já. Jinak hlavní roli hraje Simon Pegg, jeho ženský protějšek Kate Backinsaleová, psa Dennise mluví Robin Williams. Dále spolupracuji s Johnem Steinmanem na novém jevištním muzikálu NUTZ podle Čajkovského Louskáčka, bude mít premiéru v roce 2015 v Torontu v mé režii. A připravuji dokument o Charlesi Chaplinovi.
Gilliam: Teď se snažím propagovat svůj nejnovější film Nulový teorém, zejména před jeho americkou premiérou v září. Když jsem točil Brazil, chtěl jsem ukázat svět, jaký nás čeká. Zero Theorem je pohledem na svět, ve kterém žijeme teď. Příběh je legrační, filozofický i dojemný. Jednoduchý film o komplikovaném muži, který čeká na telefonát, jenž by mu sdělil smysl jeho života. Hlavní roli počítačového génia, kterému uloží postava Matta Damona, aby přišel na vzorec, který by dokázal, nebo nedokázal, že život má smysl, hraje Christoph Waltz. A samozřejmě plánuji konečně natočit Dona Quijota.
