Nový důkaz podává hra Josef a Marie. Její jediné dvě role patří Bronislavu Poloczkovi a Emílii Vášáryové.
Kolowrat má štěstí na výběr zajímavých kusů i jejich obsazení. Za všechny stojí připomenout Černé mléko Rusa Sigareva s Richardem Krajčem a Martinou Válkovou v hlavních rolích nebo nedávnou premiéru hry Williama Nicholsona Na ústupu, v níž září trojice Iva Janžurová, František Němec a Saša Rašilov.
Vkusné a divácky přitažlivé jsou i herecké benefice, které Národní divadlo připravilo Radovanu Lukavskému, Lubě Skořepové a Janu Kačerovi.
Hra Josef a Marie rakouského dramatika Petera Turriniho zve na jeviště postarší dvojici, kterou spojuje čas a místo – na Štědrý večer se potkávají v zákulisí nákupního centra.
Marie, uklízečka, tajně telefonuje svému synovi v naději, že sluchátko alespoň jedinkrát nezvedne jeho přehlíživá žena, Josefa, člena ochranky, přiláká její hlas.
Možná se v přilehlých chodbách potkávali, ale ve sváteční den se všední příběh odvíjí jiným směrem. Ji doma odmítají, jeho nikdo nečeká, proto se blízkost cizího člověka může stát malou oslavou.
Josef je obtloustlý, poněkud nemotorný, avšak veskrze dobrák, který na pohled dveře do svého světa neotevírá každému. Marie je i v letech pohledná dáma, nechybí jí elán, který i při vytírání podlahy odkazuje k někdejší kabaretní kariéře. Oba mají tomu druhému co vyprávět.
Hašteří se, Marie kvůli jeho levicovému přesvědčení, on ji kárá pohledem za pár loků z placatky. Jeho slovník a výřečnost jejímu proudu slov nestačí, když se má dotknout Mariiny lety tvarované nohy, s uzarděním ucukne. Zatímco jinde se usedá ke štědrovečerní tabuli, tihle dva tady prožívají několik prvních rande v jednom.
Bronislav Poloczek a Emília Vášáryová si Josefa a Marii zasloužili. Špatně řečeno – Josef a Marie si zasloužili je. Průměrní herci by tuhle hru pohřbili, Vášáryová s Poloczkem ji povyšují na zážitek. Neznají potřebu velkých gest, aby svým dvěma společensky unaveným hrdinům otevřeli srdce.
Poloczek mohl zahrát jednoduchého "sekuriťáka", který prostě jen ucítí šanci na seznámení se šarmantní dámou. Jeho Josef se však takové jednoduchosti vyhýbá, jiskrami filozofických znalostí či levicovou zapáleností (vrcholící zpěvem Internacionály ve vypjatém okamžiku) připoutává ke své postavě pozornost, která láká i Marii.
Je pravda, že režisér Martin Porubjak společně s dramatičkou Ivou Klestilovou hru upravili herecké dvojici tak říkajíc na tělo, ale Vášáryová jako by ve skladišti supermarketu prožila celý život.
Někdejší lesk i současnou zašlou slávu své hrdinky prodává se zaujetím, když se rozpovídá, je k neutěšení, komentář má připravený vždy a na všechno. Její Marie těží z minulosti mnohem víc než Josef a díky tomu je také víc nad věcí. Nikdy však nedává povadnout své noblese, i když hrdelní výkřiky smíchu a odlesky v očích v průběhu častého vzpomínání přinášejí na scénu stesk.
To vše hraje Vášáryová se samozřejmostí, střídá vstřícnost s nazlobením a stejně jako Poloczek se umí ponořit do dětinskosti, které jejich první "schůzku po sezoně" provázejí, včetně závěrečného dovádění s lyžařskými brýlemi (Poloczek) a cyklistickou přilbou (Vášáryová).
I když by Turriniho hra mohla ojediněle zrychlit, dobrým hercům obecně nabízí slibný potenciál. V případě inscenace Národního divadla získala mimořádné herce, kteří její možnosti povýšili.
Peter Turrini - Josef a Marie
Divadlo Kolowrat Praha, hrají Bronislav Poloczek a Emília Vášáryová.
Hodnocení MF DNES: 
