Začínal drobnými pořady v portugalských televizích a postupně se vypracoval až k vlastní show na BBC. Se svou magií cestoval po celém světě a dosáhl hned na několik prestižních oborových ocenění. Asi nejvýrazněji na sebe upozornil zápisem do Guinessovy knihy rekordů s trikem, který provedl s 52 tisíci diváky při otevření fotbalového stadionu. Z rukou všech přítomných nechal najednou zmizet malé kousky hedvábí.
Vstupenky na představení koupíte ZDE |
Vadilo vám někdy to srovnání s Copperfieldem?
Ani ne, chápal jsem to. Když jsem začínal v devadesátých letech v televizi, tak jediný kouzelník, kterého z obrazovek lidé znali, byl právě Copperfield. Tím došlo k tomuhle přirovnání. Museli mě k někomu připodobnit.
Viděla jsem, že jste s ním dělal rozhovor.
Dokonce jsme přátelé! Už mnoho let. Máme spolu krásný vztah, moc ho uznávám, ačkoliv se ve stylu toho, co děláme, dost lišíme.
Tuším, že Copperfield úplně nebyl váš vzor, měl jste nějaký jiný?
Ano a opravdu velký! Byl to kouzelník starší asi o 35 let, Brit Paul Daniels. Jako malý jsem neustále sledoval jeho pořady na BBC. Fascinovalo mě, jakou šíři vystoupení dokáže zvládat. Mentalismus, iluze, kouzla, dokonce i humor.
Setkali jste se?
Ano! Postupem času jsme se i sblížili a já jsem za to dodnes velice vděčný. Moment, kdy BBC poprvé uvádělo můj pořad a on po jeho odvysílání tweetoval, jak to bylo skvělé, nikdy nezapomenu. Měl jsem takovou radost! Úplný vrchol ale byl, když jsem dělal show na West Endu a on se přišel podívat. Neskutečné! Jsem moc rád, že jsem ho stihl poznat, než zemřel.
Mají podle vás kouzla a iluze ještě nějaký význam ve společnosti, která je v mnoha ohledech dost skeptická a všechno si může vygooglit?
Magie měla vždycky svůj význam. Nejstarší písemné záznamy, které na světě vůbec máme, se jí týkají. Takže můžeme mluvit o tom, že magie je asi nejstarší formou umění. Tudíž si troufám tvrdit, že bude mít svůj význam vždy a má ho i dnes.
A ten je?
Lidé jsou v základu pořád stejní. Sníme o nemožném, o nepředstavitelném. A současný svět nám umožňuje dostat téměř všechno hned. Svět je instantní. Čímž přicházíme o možnost se divit, být překvapení a skutečně žít v momentě. A přesně to naše kouzla dokážou zprostředkovat. Sice jen na pár minut, ale dokážou.
Potřebujte ke své práci znát nějaké zákonitosti optiky, mechaniky nebo se bez nich dá obejít?
Potřebujete je, ale neřekl bych, že toho znám nějak moc. Jsem ale hodně zvědavý člověk. Zajímá mě úplně všechno. Klidně třeba to, jak v továrně lepí etiketu na tuhle lahev vody, co mám v ruce. Ty znalosti se pak ve mě kumulují a někdy, když se se svým týmem snažíme vymyslet něco nového, dokážu jich využít.
Kolik lidí skutečně ví, na jakých principech vaše iluze a triky fungují?
Nevadilo by mi, kdyby to věděli všichni, ale pak bych je připravoval o tu možnost údivu a to by byla škoda. Navíc já ani mí kolegové nejsme kouzelníci, kteří by říkali, že to co děláme, je realita. Jsme zcela upřímní v tom, že je to fake, lež. Ale krásná.
Jak ovládat předměty silou vůle? Odhalí show C’est la Magie |
V Praze odehrajete od pátku do neděle celkem šest představení. Koho byste ideálně rád viděl v publiku?
Všechny! Pokud lidé milují magii, ať přijdou, to je jasné. Pokud nikdy na kouzelnické show nebyli, ať také přijdou, to je ještě jasnější. A úplně nejjasnější je, aby přišli ti, kteří třeba nad magií ohrnují nos, sami ale žádné představení nikdy neviděli. Neslibuju, že se jim bude líbit. To nemohu. Slíbit ale můžu, že zažijí zcela unikátní show, která nemá obdoby. Nazval bych to takovým degustačním menu toho nejlepšího, co můžete v současném světě magie dostat.
Stalo se někdy, že se vám nějaký trik opravdu hodně nevyvedl?
Pravdou je, že žádný z mých triků není nikdy úplně stejný. Často věci nejdou podle plánu. Je to stejné, jako když chodíte do jedné hospody na pivo každý den. To pivo sice může být každý den identické, ale situace se proměňuje. U mě se ale nemění další hosté a obsluha, u mě je to publikum, rozdílné sály a podobně.
Za poslední roky tu bylo hned několik filmů a iluzionistech a kouzelnících. Bavil vás nějaký?
Asi jsem z žádnýho nebyl úplně unešený, ale třeba filmy Podfukáři 1 a 2 byly fajn. Asi nejblíž tomu, co skutečně děláme. Tím, že se odehrávají v současnosti. A hlavně jsem za ně rád, protože nějak mezi lidi dostávají povědomí o naší profesi. To je nejdůležitější.
