V parku je komorní inscenací se čtyřmi herci na jevišti. Další účinkující se objeví v rámci projekce filmu, která je součástí představení.
V hlavních rolích se představí Zuzana Hrzalová, Josef Kotěšovský, Halka Třešňáková a Teo Jeřábek, ve filmu pak Jiří „Bilbo“ Reidinger a Julie Miadíková. Režisérem je Radim Vizváry, umělecký šéf Laterny magiky.
Děj se odehrává v městském parku, kde se na jedné z laviček setkávají Zuzana a Josef – senioři, které toho na první pohled moc nespojuje.
Novinka V parku totiž právě na život seniorů nahlíží s humorem a laskavostí. Oslavuje každodenní okamžiky, které se díky lidské kreativitě a vzájemnému pochopení stávají výjimečnými. Zároveň ale představuje stáří bez klišé a sentimentu – jedním z témat je například se stářím spojená osamělost.
Přestože inscenace pojednává o seniorech a hrají v ní senioři, je vhodná pro diváky všech věkových kategorií. „Je to vlastně uvědomění si, že stáří není žádný strašák, kterého bychom se měli bát, ale že i ve stáří můžeme dělat svoji profesi,“ popisuje Radim Vizváry.
Nápad na inscenaci se zrodil při setkání režiséra se Zuzanou Hrzalovou a Josefem Kotěšovským. „Bylo pro mě nesmírně inspirativní sledovat, jak se interpreti, jejichž těla nesou stopy času a zkušeností, dokážou v okamžiku návratu na jeviště proměnit. Jak v nich znovu ožívá vitalita, jak se vrací energie,“ uvedl režisér.
VIDEO: V novince Laterny magiky se na jeviště vracejí vysloužilí tanečníci |
Radim Vizváry spolupracoval s Hrzalovou a Kotěšovským již na inscenaci Krajina těla, která měla premiéru v roce 2022. Hrzalová a Kotěšovský tehdy ztvárnili jednu z ústředních dvojic a tančili milostný duet.
Představitelům hlavních rolí je 62 a 75 let. Podle herečky Zuzany Hrzalové na jevišti člověk na jakékoliv hranice těla spojené s věkem zapomene. „Vlastně do toho jdeme na sto procent a pak skuhráme v zákulisí,“ směje se herečka.
„U mě spíš že se v tomhle věku ještě hejbu... Ale myslím, že někdo i ocení to stáří, že se dá jakoby ještě nějak v pohybu,“ svěřuje se Josef Kotěšovský.
Jádrem novinky je podle dramaturgyně Ladislavy Petiškové sled dní prožívaných dvojicí během poklidného odpočinku v parku. Podstatou je pak proces vytváření vzájemného vztahu od negace až po smírné zakončení.
Návrat k principům Laterny magiky
Představení propojuje prvky nonverbálního divadla a filmové poetiky. Inscenace je podle režiséra návratem k principům Laterny magiky: „Film se na jevišti stává pro účinkující rovnocenným partnerem, otevírá obzory za horizontem, vytváří dialog s herci.“
Jedinou jistotou je chaos. Hybnerová a Polívková vstoupily do Laterny magiky |
Podle herečky Heleny Třešňákové, která v představení hraje ošetřovatelku, je komplikované skloubit herectví s filmovou projekcí: „Je to náročnější fyzicky.“
V inscenaci se nepoužívá mluvené slovo, neboť vychází z pantomimy. Zároveň se ale jedná i o grotesku. „Scénická groteska používá celé tělo a všechno, co je mu vlastní. Takže i hlas. Hlas jenom doprovází určitou kulturu pohybu,“ dodává režisér.
