Hudební představení Labyrint autorky Jarmily Bekové bude v Brně a Praze uvedeno v provedení sólistů Jiřího Macha (postava Poutníka), Radka Novotného (Všezvěd Všudybud), Jana Sklenáře (Osud, Kristus) a samotné autorky (postava Mámení). A dále taktéž v provedení symfonického orchestru Camerata Moravia, pěveckého sboru Chermon a kapely pod taktovkou dirigenta Joela Hány. Celkem se na jevišti předvede 54 účinkujících.
Celý program ovšem zahájí hudebník Majk Spirit se svou písničkou Ráj srdca ve speciálním aranžmá pro symfonický orchestr. Společně s autory projektu si klade za cíl popularizovat odkaz Komenského a konkrétně toto dílo, jehož myšlenka je podle něj stále živá a platná.
„Poprvé jsem Labyrint svět a ráj srdce četl asi před deseti lety, ale pořád se k té knize vracím. Je to velmi hluboké a silné dílo a vždycky v něm najdu nějaký nový zajímavý pohled na svět. Už název je krásnou metaforou života a je fascinující, že ta moudrost v něm přetrvala čtyři sta let. Nadčasovost je výsadou velkých uměleckých děl,“ říká Majk Spirit. „Komenský byl určitě jednou z nejdůležitějších osobností nejen naší historie, proto je mi velkou ctí se do projektu zapojit a zaujmout i mladší publikum,“ dodává.
„Jan Amos Komenský je pro mě fascinující osobnost,“ uvádí pak autorka představení Jarmila Beková. „Obdivuji jeho odvahu a vytrvalost, s jakou čelil těžkým ztrátám. Dokázal se znovu zvednout i ve chvíli, kdy mu shořelo celoživotní dílo, přišel o manželku a děti, byl vyhnán ze své vlasti.“
„Myslím, že v rozkolísaných časech, které zažíváme, je naděje, že existují cesty z životních labyrintů naprosto zásadním poselstvím. Komenského myšlenky ovlivnily bez nadsázky celý svět, proto jsme Labyrint připravili v současném jazyce, aby byl příběh Poutníka srozumitelný i dětem,“ přemýšlí autorka. Společně s režisérkou Hanou Mikoláškovou by tak chtěla moderně a srozumitelně připomenout život a dílo Učitele národů.
Představení mělo premiéru už v březnu 2020, tedy těsně před nástupem covidové pandemie a následnými lockdowny. Labyrint proto nově uvede brněnské Sono 3. října, pražské divadlo Hybernia pak o dvanáct dní později.