RECENZE: Jonny prohrává. Černoch na jevišti dávno není senzací
Rakouský skladatel Ernst Krenek může být zajímavý tím, že má české kořeny a že jeho opery – včetně Jonnyho – hrálo před válkou i pražské Nové německé divadlo (v jehož momentálně rekonstruované budově dnes sídlí soubor Státní opery). Navíc uvedením černošského muzikanta na scénu si nejprve zajistil pozornost publika, ale po nástupu nacistů k moci se ocitl mezi představiteli „zvrhlého umění“.
Ernst Krenek: Jonny vyhráváDirigent: Stefan Lano Režie: David Drábek Národní divadlo, premiéra 24. ledna 2019 |
Jsou to v ale současnosti všechno dostatečné důvody k inscenování? Snaha některé autory či některá díla rehabilitovat se paradoxně může obrátit proti nim. Je fakt, že po světové premiéře v Lipsku roku 1927 slavil Krenek s Jonnym velký úspěch. Černošský (rozuměj načerněný) barytonista v roli muzikanta, jenž má svůj band a zpívá chytlavou melodii, to musela být v době, kdy Evropu začínaly uchvacovat afroamerické rytmy, opravdu senzace.
Jenže muzikant Jonny, zosobňující nespoutanost, ale také cyničnost a absenci zábran, a beroucí si vše, co chce, ať jsou to ženy či cizí housle, je pouze jednou figurkou a jím přinášená jazzová nálada pouhou příměsí, nikoli podstatou. V ději se totiž jako kontrast k bujarému Američanovi především líčí světabol rozervaného skladatele Maxe, hledajícího útočiště kdesi u ledovce, symbolizujícího Starý svět, a jeho vztah se zpěvačkou Anitou, o niž usiluje i houslista Daniello.
Při poslechu hudby, jež čerpá z tradic romantismu, nelze vytušit, zda to autor myslí vážně či nikoliv. Asi vážně, soudě podle jeho vlastních slov, ocitovaných v tištěném programu, z nichž plyne, že chtěl zkomponovat „vážný příběh o samotářském skladateli, který chce utéct duševní beznaději“. To zní varovně, a skutečně, většina Maxových výstupů je nechtěně komická ve svém dutém patosu. Třebaže se Krenek německou romantiku snaží lehce parodovat, celkově dílo nemá ani dramatickou sílu ani ironizující nadhled a ústí do nudy, která se dostavuje i přes řadu škrtů, s nimiž se v Národním divadle hraje.
Medvěd a vagon nestačí
Jonnyho by snad mohl jakž takž ospravedlnit výjimečný inscenační přístup, ale ten režisér David Drábek nenašel. Krenek sice předepisuje některé atraktivní reálie jako ledovec, hotel, nástupiště se železničním vagonem, ale to nestačí. Režisér dodal ještě ledního medvěda, sviště nebo trpaslíky, kteří občas zavítají na jeviště, s dějem ovšem nesouvisejí ani do něj nezasahují. Pokud to měla být dadaistická hravost, tak působí chudičce. Ledovec je jako vystřižený a slepený z mapy, ale i on je pouhou ilustrací. Závěrečný „příjezd“ železničního vagonu, který má hrdiny odvézt na loď do Ameriky, je efektní, ale už mnoho nezachrání.
Inscenátoři by asi museli rozpoutat mnohem větší féerii, za niž by se dílo „schovalo“, i když by to zase bylo proti autorem zamýšlenému „vážnému“ smyslu. Jelikož ovšem titulkovací zařízení je v Národním divadle téměř nečitelné, většina lidí by stejně netušila, o čem se hraje. Hlavní aktéři převážně popocházejí v exaltovaných pózách, čímž jen posilují už tak nechtěnou komiku samotné opery.
Pěvecké výkony jsou docela dobré, zvlášť sopranistky Petry Alvarez Šimkové v roli Anity nebo Igora Loškára jako Daniella. Skladateli Maxovi Krenek předepsal dost náročný part, s nímž britský tenorista Jonathan Stoughton přinejmenším zpočátku bojoval. Jiří Rajniš jako Jonny se pohybově činil, aby vystihl temperamentního nevázaného muzikanta. Zpíval ho měkkým, příjemným barytonem, který ale občas zanikal za orchestrem Státní opery, jejž dirigent Stefan Lano vedl do rádoby romantického patosu i ozvuků jazzových revue.
Premiérový večer postihla smůla, když představitelka komorné Vanda Šípová nemohla kvůli zranění utrpěnému při jedné ze zkoušek zpívat. Divadlo sáhlo k řešení, jež ve světě není neobvyklé: indisponovaná pěvkyně roli pouze hrála a part z pravého portálu zpívala narychlo povolaná náhrada, v tomto případě německá sopranistka Steffi Lehmannová.
Větší smůla ale je, že Národní divadlo po tomto kusu vůbec sáhlo. I když se opera Jonny vyhrává ve světě tu a tam z piety objeví, na svou meziválečnou slávu nenavázala a očividně nejen proto, že by se na ni po nacistickém zákazu prostě zapomnělo. Jakmile černošský hudebník na jevišti přestal být senzací, v díle nezůstalo nic, co by zaujalo další generace. Na rozdíl od mnoha starších oper Krenkův Jonny svoji dobu nepřežil, zmizel spolu s ní.
Tipy z televizního programu
Recenze: Inferno 55 %, Monstra vs. Vetřelci 60 %, Všechno, všude, najednou 55 %, Kurýr: Restart 40 %, Nevědomí 65 %, Odstřelovač 50 %, Rezistence 40 %, Kingsman: Zlatý kruh 65 %, Muž ve stínu 60 %, Bílý bílý den 60 %
Klíčová slova: Všechnopárty, Česko na grilu, James Bond
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, To se vysvětlí, soudruzi!, Boží mlýny, Iveta
Náhle zemřel zpěvák Maxim Turbulenc Daniel Vali, bylo mu 53 let
Ve věku 53 let zemřel zpěvák skupiny Maxim Turbulenc Daniel Vali. Letos by se svou kapelou oslavil...
Zbrojířka filmu Rust půjde do vězení za zabití na 1,5 roku. Viník je Baldwin, míní
Sedmadvacetiletá Hannah Gutierrezová-Reedová, která dohlížela na bezpečnost zbraní při natáčení...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
KVÍZ: Jak dobře se orientujete ve filmech a rolích Rudolfa Hrušínského?
Stačil mu jeden pohled a vyjádřil všechno, co si jeho postava v danou chvíli myslí. Rudolf...
Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swiftová vydala nové album
Potřebovala jsem ho natočit, je to album, které mě zachránilo. Takto zpěvačka Taylor Swiftová...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Plačící Palestinka objímající svou mrtvou neteř je snímkem roku
Fotografií roku se podle prestižní soutěže World Press Photo stal snímek zachycující Palestinku...
RECENZE: Trpký osud jednoho města. Třetí Šikmý kostel je opět fascinující
Premium Plnými sty procenty ohodnotila naše recenzentka Alena Slezáková očekávaný závěrečný díl trilogie...
RECENZE: Čínská Popelka zachraňuje draky. Kupodivu docela vkusně
Jistěže animovaná pohádka Jak zachránit draka míří především k dětem, které nad jejím původem...
Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swiftová vydala nové album
Potřebovala jsem ho natočit, je to album, které mě zachránilo. Takto zpěvačka Taylor Swiftová...
Knihou roku je Hella. Cenu čtenářů má Moravec, v humoru uspěla Macháčková
Knižní svátek Magnesia Litera v pondělí večer vyvrcholil předáváním cen. Knihou roku se stal román...
Prodej rodinného domu, 136 m2, Horšovský Týn, ul. Plachého
Plachého, Horšovský Týn - Město, okres Domažlice
2 999 000 Kč