Příběh inženýra Prokopa, jenž objeví ničivou třaskavinu, je odrazem věčného zápasu člověka s pokušením, odpovědností a mocí. „Tento týden uvedená inscenace divákům nabízí příběh plný napětí, morálních dilemat i lidských emocí,“ lákají na novinku tvůrci.
Tragický výbuch v Bolevci inspiroval Čapka k napsání Krakatitu |
Víte, že...Název Krakatit odkazuje na sopečný výbuch ostrova Krakatoa z roku 1883, který byl slyšet až 5 tisíc kilometrů daleko. Exploze měla ničivou sílu, mnohonásobně přesahující výbuch atomové bomby v Hirošimě. Čapek ve svém románu předpověděl vznik zbraně s podobně devastujícími důsledky. |
Hlavní postavou je inženýr Prokop, který objeví nebezpečnou výbušninu schopnou zničit svět. Na scéně jej ztvárňuje Ondřej Černý, jenž popisuje Prokopa jako tvrdohlavého tvůrce.
„Prokop je umanutý. Ať už tvoří, hledá či miluje. Touží po velkých věcech, které ho ale zároveň děsí,“ říká Černý. Jeho cesta se navíc komplikuje setkáním s osudovou láskou, tajemnou Princeznou, která jej zaplétá do mocenských intrik.
Prostřednictvím dalších postav příběhem provází Týna Průchová, Lukáš Jurek, Marek Frňka a Sofia Chalányová.
Od mloků k umělé inteligenci. Čapek napsal mrazivě prorockou alegorii vývoje AI |
Režie se ujal renomovaný divadelník Dodo Gombár, jenž společně s dramaturgyní Věrou Maškovou vytvořil psychologickou hru plnou symboliky. Atmosféru zápasu mezi dobrem a zlem dokresluje i originální hudba Gabriely Vermelho.
„Celé představení odehrají čtyři herci a jedna tanečnice. Inscenace je pojatá jako psychologická hra, kde laboratoř inženýra Prokopa není jen místem experimentů, ale i zrcadlem jeho rozervané mysli,“ vysvětluje Mašková.
Čapek s Bassem před 100 lety kritizovali meziválečnou společnost i politiku |
Čapkova díla uvádí pražské divadlo Mana pravidelně. Má k němu totiž úzký vztah, a to nejen díky své poloze v sousedství domu bratří Čapků na pražských Vinohradech. „Karel Čapek je pro nás inspirací, je symbolem první republiky a hodnot, které se i my snažíme udržet při životě,“ vysvětluje dramaturgyně.
