Sedíme ve foyer divadla. Koukám, že na zdi visí fotka vašeho táty z legendárního představení Jakub a jeho pán, kde exceloval spolu s Jiřím Bartoškou.
Ano, to představení vzniklo v Ústí nad Labem ve spolupráci s režisérem Ivanem Rajmontem. Později se hrálo v Divadle Na zábradlí a po určité pauze si ho pak znovu oprášili i tady v Divadle Bez zábradlí. Byla to velmi úspěšná inscenace. Neuvěřitelně mezi nimi fungovala herecká chemie. Představení mělo zvláštní kouzlo a ohromnou sílu. Nejspíš v něm byla zakletá zvláštní poetika, něco magického, co fungovalo jak v době, kdy byli mladí, tak i o desítky let později, kdy už stáli na jevišti jako zralí muži. Právě v té době vznikl onen snímek na zdi.
Po dvou letech v Americe mi začalo chybět divadlo. Cítil jsem, že mě to táhne zpátky.
