Slavnostním představením, ve kterém hrají i Michal Novotný, Ilja Racek, Petr Kostka, Jana Hlaváčová a Lucie Štěpánková, dovrší neuvěřitelných 60 let působení na této scéně.
O den dříve se oblíbená herečka objeví na jevišti Divadla Bez zábradlí. To u příležitosti jejího životního výročí uvede reprízu hry Johna Mista Sonáta pro lžíci, v níž exceluje po boku Dany Syslové a moderátora Aleše Cibulky. Ten ji už 12. února pozve do Divadla U hasičů, odkud pravidelně vysílá přímý přenos pořadu Tobogan.
Jiřina Jirásková s Alešem Cibulkou a během rozhovoru s B. Tachecí
Hra Sonáta pro lžíci popisuje setkání dvou bývalých vězenkyň japonského zajateckého tábora v televizním studiu, kam je při příležitosti 50. výročí konce 2. světové války pozvala australská televize, a líčí dva příběhy.
Jeden z minulosti, kdy neosobní informace o veřejných událostech před mnoha lety nabývají lidského rozměru díky osobním výpovědím žen, které si během války navzdory hrůzám okolo zachovaly lidskost, pospolitost a smysl pro humor. Záhadné je však jejich nepochopitelné odloučení – nestýkaly se totiž 50 let, i když si byly při pobytu v lágru blízké na život a na smrt.
Osmdesát procent existence
Pozvánku na slavnostní představení doprovodilo vinohradské divadlo složenkou na jednorázový dar ve prospěch konta UNICEF. Splnilo tak přání Jiřiny Jiráskové, která je vyslankyní dobré vůle této organizace. Herečka následovala čin kolegy Tomáše Töpfera, který před oslavou nedávných šedesátin přátele vyzval, aby namísto investice do dárků podpořili jednu z organizací pomáhajících handicapovaným dětem.
Slavný český film Světáci
Vinohradské divadlo připravuje na I. balkoně výstavu fotografií z rolí, které tu během šesti desítek let Jirásková vytvořila. V současné době zde vystupuje ještě v inscenaci Fidlovačka aneb Kde domov můj?, objevuje se v muzikálu Donaha! a také ve hře Na flámu v roli slečny Blumenblattové.
Jiráskovou stihla v září 2009 náhlá příhoda břišní. Byla to její pátá operace během dvou let a z nemocnice byla propuštěna až koncem října. "Samozřejmě bych si přála odpočívat a spát dvakrát tolik, než se mi to daří teď, ale pro mě je práce alfou a omegou. Já vlastně žiju jen na jevišti, ať už jde o zkoušky nebo o představení," svěřila se během rekonvalescence Jirásková. Už před Vánoci toho roku na Vinohradech zkoušela. (více zde)
"Je to pro mě jakési zahřívací kolo. Zní to možná naivně v mých letech, ale těším se moc a moc. Uvědomuji si totiž, že divadlo tvoří osmdesát procent mé existence. Zvláště teď, kdy mi odešli všichni blízcí, pro mě ta prkna jeviště znamenají život," řekla tehdy herečka. Věří, že právě setkávání s publikem je pro ni tím nejlepším lékem na všechny bolesti.
