O remake legendárního kusu se nyní pokusí režisér Jakub Špalek se svým souborem Kašpar v pražském Divadle v Celetné. „Důvody byly dva, přitom první zcela sobecký. Já jsem na tom vyrostl a došlo mi, že o Jonášovi nic pořádně nevím. Sice známe klipy, známe desky, ale atmosféru si představit neumíme. Zároveň jsem to chtěl udělat i kvůli svojí mamince, která je ještě na světě, a také proto, že ještě žije pan Suchý a že se s ním chci potkat,“ vyjmenovává Špalek důvody, které ho poháněly, aby se pustil do specifického hudebního kusu.
S myšlenkou oživit slavnou semaforskou inscenaci koketoval Špalek asi dva roky. Předně totiž musel najít vhodné představitele, tedy „někoho, kdy by se mohl šťastným způsobem vypořádat s tím, že hraje Jonáše alias pana Suchého a pianistu alias pana Šlitra“. Špalek kýžené objevil v Petru Lněničkovi a Zdeňku Dočekalovi.
Tvůrci samozřejmě vše konzultovali s Jiřím Suchým. „Sice jsme studovali jeho deníky z té doby, ale přesto jsme se pak velmi zvědavě vyptávali na různé voloviny, hrozné detaily včetně barvy stuhy ve vlasech, z čeho je ten slamák a kde se dá sehnat,“ směje se šéf Kašpara.
Sám Suchý prý dorazí na jednu z únorových repríz. „Doufám ve výjimečnou atmosféru, jsem zvědav, co se v sále bude dít. Starší diváci mají s Jonášem vlastní osobní zážitky, takže to může být zvláštní emotivní večer pro všechny,“ uvažuje Špalek.
Sám si tvorbu Semaforu spojuje s dětstvím. „Když jsem byl na základní skole nemocný, tak jsem si pouštěl gramofon, v televizi nic moc nebylo a kromě nějakých dvou desek Beatles a Waldy Matušky jsem ještě doma našel tehdy čerstvě vydanou kompilaci Semaforu,“ vzpomíná. Jonáš v Celetné oproti originálu rozšířil set přídavků, tvůrci tak chtěli vzdát hold další kariéře slavné dvojice. „A místo jedné krásné holky máme dvě,“ láká Špalek. Novinku poprvé uvedou tento pátek.
