„To jsem vám asi měl zavolat, co?“ vítá mne před Dejvickým divadlem jeho umělecký šéf, jinak herec a režisér Jiří Havelka. Tvář má totiž kompletně sedřenou z víkendové nehody na běžkách, kdy mu při sjezdu ze zledovatělého kopce kdosi nemotorně vstoupil do stopy. Rozlomené brýle udělaly na obličeji své. Fotograf váhá, co teď s tím. „Anebo víte, co?“ zablesknou náhle Havelkovi oči a projeví se podvratný humor jeho rodného souboru Vosto5. „Nafotíme to takhle a dáme titulek: Šéfovat divadlu není p*del. Anebo: Jít na Jižák byla chyba!“
Tak tedy platí. Teď ale vážně: Dejvické divadlo vedete na postu uměleckého šéfa už rok, v září vám naostro začala první sezona zcela ve vaší režii. Jaké z toho zatím máte pocity?
Funkci jsem přijal po zralé úvaze, takže pocity mám dobré. Ale od začátku bylo jasné, že to bude takový rychlý start. Už zkoušení loňské novinky Krkavci bylo částečně pod naší kuratelou s Martou Ljubkovou, ale to hlavní, na co jsme se samozřejmě připravovali, byl přesun divadla. Moje angažmá tedy začalo primárně tak, že jsme s ředitelem Lukášem Průdkem objížděli různá místa po Praze a řešili co kde a proč, aby to celé nějak dávalo smysl.
V tomhle může Dejvické divadlo trochu klamat, má na sobě nálepku jakési exkluzivity, všude vidíte hlavního sponzora Dr. Maxe, ale je to divadlo po transformaci v obecně prospěšnou společnost.
