GLOSA: Slavnou Coppolovu Apokalypsu lze zažít i na české půdě. A to všemi smysly

Psychedelickou plavbu po vodách Mekongu kamsi do hlubin vietnamské džungle v podání režisérského velmistra Coppoly jsem si dopřál už před hodně lety. Je to jeden z těch filmů, který ve vás svou neopakovatelnou atmosférou zanechá specifický pocit, specifický otisk.

I proto jsem zbystřil, když Jihočeské divadlo ohlásilo, že jejich letošní únorová novinka Směšná temnota vychází ze stejného základu, tedy novely Srdce temnoty od Josepha Conrada.

Napsala ji hvězda současné německé dramatiky Wolfram Lotz. A zatímco v původní knize z roku 1902 pluje hrdina proti proudu Konga a v Coppolově filmu proti proudu zmíněné vietnamské řeky, v divadelním zpracování se plaví džunglí po veletoku kdesi v Afghánistánu.

Zeměpisu znalý divák v tomto momentu patrně trochu zbystří. Veletok a džungle v Afghánistánu? Lotz totiž ono symbolické putování, kdy mají vojáci za cíl zneškodnit kdesi v pralese revoltujícího důstojníka, zasadil do současnosti. Ale trochu nezvykle.

Divák postupně zjišťuje, že vyjevená eskapáda dvojice mužů v maskáčích se dost možná odehrává v hlavě jednoho z nich a že takovou náročnou výpravu na pokraj šílenství lze zažít nejen za časů kolonialismu či války ve Vietnamu, ale i třeba během obyčejné cesty do místního supermarketu. Záleží jen na tom, jak člověk vnímá sebe a své okolí...

GLOSA: Zbláznil se Coppola? Megalopolis je neprávem podceňovaný film

O pointě Lotzova díla zde ale nechci spekulovat, rád bych především upozornil na originální a velice vydařenou inscenaci, kterou na českobudějovické scéně zrežírovala zdejší ředitelka Martina Schlegelová. V komorním prostoru Na Půdě totiž tentokrát zcela zrušili jeviště a hlediště. Diváci se rozesadí na volně rozmístěné taburety či sedací vaky a sledují, jak herci rozehrají svou psychedelickou plavbu přímo mezi nimi.

V ústřední roli vojáka pověřeného oním nelehkým úkolem září Pavel Oubram, jeho lehce přitroublého druha ztvárnil David Krchňavý. Zvuky, barvy, záblesky, ale i pachy či chutě. To vše nabídne zdejší Směšná temnota slibující „5D zážitek“, džungle je zde opravdu všude okolo. Kolik přesně těch dimenzí během večera divadelníci otevřou, počítat nebudu, ale mohu zaručit, že diváka čeká zážitek skutečně neobyčejný. A navíc velice vtipný večer.

RECENZE: Smolný pich. Jak naložit s učitelkou, která doma točí porno?

Směšná temnota je tak dobrým důkazem, že se i mimo Prahu dá dělat moderní, nečekané, zábavné (a komplet vyprodané) divadlo. V tom Jihočeském jdou ostatně pod vedením Martiny Schlegelové tímto směrem dlouhodobě, což mi jako budějovickému rodákovi dělá obzvlášť radost.

A nebojte, dojde i na ikonickou píseň The End od The Doors. Bez té se přece žádná Apokalypsa neobejde.