O úmrtí pražské rodačky informoval mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.
Hlaváčová, která se v posledních letech potýkala s Parkinsonovou chorobou, patří k nejvýznamnějším českým herečkám poválečné éry. Během své bohaté kariéry zvládala komedie i dramata a díky svému zajímavému a kultivovanému hlasu se výrazně prosadila i v dabingu a rozhlase. Své bohaté herecké zkušenosti také předávala studentům herectví jako pedagog DAMU.
Před kamerou se Hlaváčová naposledy objevila v roce 2011 v psychologickém dramatu Petera Krištúfka Viditelný svět. V roce 2012 získala Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský výkon v dabingu, o tři roky později obdržela stejnou cenu za celoživotní herecké mistrovství v dabingu.
Před kamerou už za studií
Jana Hlaváčová se narodila v Praze a od malička měla jasno, čím bude, čímž naplnila sen svého otce, nadšeného ochotníka. Herečkou se stala i její mladší sestra Dana, již proslavila mimo jiné nevlastní sestra Popelky v podání Libuše Šafránkové. Už na základní škole Jana Hlaváčová navštěvovala divadelní kroužek a jako gymnazistka statovala v pražských divadlech.
Ještě za studií stála jako krásná a tajemná Mefistofela v komedii Kam čert nemůže poprvé před kamerou. První angažmá po absolvování DAMU nastoupila roku 1960 v divadle J. K. Tyla v Plzni, kde strávila pět sezon a kde se provdala za kolegu Jiřího Michného. V roce 1963 se jim narodila dcera Tereza. V roce 1969 Michný zemřel a Hlaváčová se definitivně vrátila do Prahy, kde jí Národní divadlo již dříve nabídlo angažmá. Angažmá v ND získala v roce 1966.
Její první rolí na prknech „zlaté kapličky“ byla Maggie v Millerově hře Po pádu a následovaly desítky dalších slavných postav. Mimo jiné Raněvská v Čechovově Višňovém sadu, Magdalena Marie ve Vévodkyni valdštejnských vojsk, Markýza de Merteuil v dramatu Nebezpečné vztahy či Emilie Marty v Čapkově hře Věc Makropulos.
V Národním divadle se Hlaváčová seznámila se svým druhým mužem, hercem Luďkem Munzarem, s nímž má dceru Barboru, která je rovněž úspěšnou herečkou. S manželem, který zemřel v roce 2019, si Hlaváčová zahrála na jevišti, třeba v Našich furiantech, ve filmu (mimo jiné Lev s bílou hřívou) i v řadě televizních inscenací.
V roce 1990 podali oba výpověď z Národního divadla, když prý ani jeden z populárního páru nemohl snášet intriky a podrazy, které se v divadle děly. Munzar se tehdy zřekl divadla nadobro a Hlaváčová zakotvila v Divadle na Vinohradech. Na prknech této scény vytvořila od roku 1994 řadu postav, například Jeannete Burmeisterovou ve hře Donaha!, Hanu Kennedyovou v Marii Stuartovně, Mag Folanovou ve hře Kráska z Leenane či sedmdesátiletou titulní postavu ve hře Albertina.
Za roli Agnes v Albeeho hře Křehká rovnováha dostala za rok 1996 divadelní cenu Thálie. V březnu 2013 převzala Thálii za celoživotní mistrovství.
Ve kterém filmu/seriálu vám Jana Hlaváčová nejvíc utkvěla v paměti?
Za pult se nedostala
Diváci Hlaváčovou znají také z televize (například Ikarův pád, Tažní ptáci, V zámku a podzámčí, Ohnivé ženy či seriály Dnes v jednom domě, Hraběnky či Dokonalý svět).
Dokonce měla hrát hlavní roli normalizačního seriálu Žena za pultem, stranické orgány si ale vynutily Jiřinu Švorcovou. Hrála i v řadě pohádek jako Třetí princ nebo Anděl Páně a ztvárnila řadu historických postav, třeba Elišku Přemyslovnu v dramatu Královský omyl či Boženu Němcovou ve filmu Veronika. Proslulá je její zdravotní sestra Tonička ze série Dušana Kleina o „básnících“. Děti si jí pamatují také jako babičku Janu v pořadu Kouzelná školka.
Ve věku 85 let nás včera krátce před půlnocí opustila herečka Jana Hlaváčová. Čest její památce! https://t.co/yrJf568FSX
