RECENZE: Zatímco Stalin v ruské krvi stál, Bulgakov v ní klečel

Život Michaila Bulgakova a jeho střet se Stalinovým režimem představilo Divadlo v Celetné ve hře Izolovat, ale zachovat. Vznikl poutavý dokument.

Milena Steinmasslová prý chtěla původně na základě deníků Michaila Bulgakova, které nejdříve psal on a později jeho manželka Jelena, připravit literární pořad o tom, jak rozdílně vidí svět muž a žena. Jak se však do zápisků manželů Bulgakovových ponořovala hlouběji, usoudila, že osud snad největšího ruského literáta 20. století stojí za samostatnou hru.

A dobře udělala, v pražském Divadle v Celetné totiž spolu s režisérem Šimonem Dominikem připravila kus, který na základě deníkových zápisků představuje nejen Bulgakovův život a jeho uměleckou rozervanost, ale hlavně jeho tichý souboj se střídavě se zavírajícíma a otevírajícíma očima režimu.

Úvod hry, kde autorka cítila potřebu diváka podrobně uvést do situace doby, včetně Stalinova narození a instalace Sovětského svazu, je trochu popisný a trvá dlouhých dvacet minut. Hned s prvním opravdovým dialogem se však rozehrají napínavé osudy dokazující, že tvůrci měli k dispozici silnou předlohu a obrazný Bulgakovův jazyk. „On v krvi stál, já v ní klečel,“ pronáší o Stalinovi ústy spisovatele Steinmasslová. Ta totiž vedle autorství zvládla i hlavní dvojroli manželů.

Izolovat, ale zachovat

75 %

Divadlo v Celetné

premiéra 25. listopadu 2015

režie: Šimon Dominik

hrají: Milena Steinmasslová, Alexandr Minajev, Petr Halíček, Ivo Novák

Scéně vévodí vysoká otočná kaskádovitá konstrukce, jejíž rozpohybování pomáhá nasadit dramatickou atmosféru. Stejně tak postava Ďábla (parafráze Wolanda z Mistra a Markétky v provedení Alexandera Minajeva), která přeskakuje z minulosti do přítomnosti. Bulgakov popisuje střety se Stanislavským, peripetie svých her v moskevských divadlech a hlavně trýznivý život na rozhraní zakázaného a přehlíženého tvůrce.

Autorům se přes množství dat a pomalý úvod podařilo vytvořit napínavé drama i slušný dokument.