„S údivem jsem zjistil, že jejich busty byly z čestného místa odstraněny a nahrazeny někým jiným. Rudolf Hrušínský byl přesunut do okrajové části vestibulu a Josef Kemr byl z vestibulu u hlavního foyer odstraněn zcela,“ píše herec a ředitel Divadla Na Jezerce. Jejich společné umístění na čestném místě naproti bustě T. G. Masaryka přitom mělo podle Hrušínského symbolický význam, oba herci byli velcí přátelé.
Mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk přesun Kemrovy busty potvrdil. „V roce 2011 jsme bustu Josefa Kemra přemístili na první galerii mezi další činoherce, kde je ve skvělé společnosti Radovana Lukavského, Borise Rösnera, Jaroslava Marvana, Rudolfa Deyla, Karla Högera a dalších,“ popsal Staněk.
V divadle tehdy totiž chtěli umístit bustu Václava Havla. „Volba padla jednoznačně na místo v okolí Masaryka. Přemístili jsme tedy bustu Josefa Kemra na galerii,“ vysvětluje.
Odhalení busty Rudolfa Hrušínského ve foyer Národního divadla (17. října 1996)
„Busta Hrušínského na svém místě zůstala,“ upozorňuje mluvčí a dodává, že je navíc součástí haptické stezky pro zrakově postižené, což je pocta, která se týká pouze dvaceti vybraných bust.
„Rozmisťování bust je složitá a citlivá záležitost. Snažíme se je uspořádávat alespoň tematicky, pokud to lze. Nepravidelně zasedá takzvaná Bustová komise, která vždy s odstupem času přezkoumává rozhodnutí o umístění a pozici,“ doplnil Staněk.
„Můj otec byl přesunut o vchod dál, na okraj vestibulu. Myslím, že se tohle nedělá. Já nezpochybňuji, že by tam měl mít bustu pan Havel, kterého si velmi vážím, ale nevím, jestli by kvůli tomu měli odstraňovat jiné. Sám Havel považoval za symbolické, že Rudolf Hrušínský a Josef Kemr jsou vedle sebe. Možná o nich věděl více než ‚Bustová komise‘, kterou pan Staněk přesunutí obhajuje,“ reagoval Hrušínský.
„Pan Staněk s pravdou nakládá velmi volně, tvrdí-li, že busta Rudolfa Hrušínského je stále na stejném místě. Není. Ostatně to dokládá i fotografie z odhalení,“ dodává ředitel Divadla Na Jezerce.
