„Vycházíme z jedné původní scénky, se kterou jsme už před deseti lety objížděli punkové festivaly. V ní ukazujeme skrze opravdu nevydařenou zvukovou zkoušku omezenost takovýchto kapel. Hilteři například řeší neshody v playlistu, jestli dává smysl hrát fanouškům hned za sebou songy ‚Čechy Čechům‘ a ‚Slovany na Sibiř‘,“ popisuje za soubor jeho člen a spolutvůrce textu Alexandr Guha.
Stejně pitomá realita
Ztracená existence ke zmíněné scénce přidala dvě nové části, aby vznikl triptych ze života „náckovské“ kapely. „Říkají si Adolf Hilter a navíc jsou revival. Nově ukážeme jejich účast na předávání hudebních cen, kam jakožto členové Bílé ligy původně přišli omrknout hlavně Lucku Bílou. Ceremonie se však jejich účastí poněkud zvrtne. A to jsme ani netušili, jak nám letošní Slavíci půjdou naproti,“ prozrazuje Guha.
 |
„Stejně tak nám materiál neustále doplňují nesmyslné aktivity Daniela Landy, který se objeví v poslední scéně, kdy se kapela snaží připravit vánoční besídku. Takže v průběhu zkoušení jen taktak stíháme reflektovat realitu, která je stejně pitomá jako ta naše komedie,“ popisuje. „Samozřejmě Hilteři vzpomenou i na společnou hajlující fotografii obou zmíněných interpretů,“ dodává.
Představení prý nemá za cíl parodovat konkrétní kapely. „Jde nám o kritiku a nadhled nad aktuálními fašizujícími tendencemi, které se skrývají za rádoby vlastenectvím. Zatímco se projevy rasismu manipulativně zaštiťují svobodou názorů, tak v hudbě, či obecně v umění, se k tomu může přidat i nárok na svobodu tvorby. A v dnešní hyperkorektní době, která velí vše akceptovat a hlavně se proboha nikoho ničím nedotknout, vzniká nebezpečná situace,“ popisuje Guha. „Měl by být i vyholený český nácek chráněn a tolerován? A co zpívající český nácek? My na to odpovídáme velice nekorektním způsobem, kdy většina fórů by byla mimo kontext tohoto představení daleko za hranou.“
Vandas v propadlišti
Soubor už před lety přišel s kusem Vandaska, kde řešil podobnou tématiku. „Společným jmenovatelem je princip totálního zesměšňování extremistických sil, které si naopak zakládají na hrozbách a šíření strachu a nenávisti. Před deseti lety to byla Dělnická strana, která se zdála být politickou hrozbou. Nakonec celý Vandas a spol., stejně jako předtím Sládek, skončili v propadlišti dřív, než něco dokázali,“ vzpomíná Guha.
„Otěže ale nyní převzali populisté v čele s Okamurou. Ten účelově rozdmýchává xenofobní nálady a umí je pak přetavit v reálný úspěch. V našem představení však fatálně doplatí na zaslepenost svých příznivců,“ prozrazuje.
Ztracenou existenci nejvíce proslavila dodnes uváděná komedie Dentální rapsódie. „Na repertoáru máme ještě Vařparádu, parodii na televizní zábavu, kterou radikálně ovlivňuje nepřiměřený product placement,“ dodává Guha. Soubor patnáct let hostoval ve Studiu Ypsilon, poslední dva roky však působí v pražském Rock Café.
Právě zde má novinka Hilteři 13. prosince premiéru.
