Ze hry Hamleti

Ze hry Hamleti | foto: Vladimír Kiva Novotný

Petr Čtvrtníček je jeden z Hamletů. Má husí kůži jak Vysoké Tatry

  • 0
Premiéra Divadla Na zábradlí sice nese název Hamleti, místo další verze Shakespearovy klasiky však nabízí ironické vyrovnání se s herectvím a hereckou profesí obecně. Tvůrci slibují kus na hraně improvizace.

Hamlet na scénu! Pokyn do herecké šatny zní naléhavě. Před zrcadly je však v kostýmech s límcem a černými punčochami Hamletů sedm a na pódium se snaží jeden přes druhého nacpat všichni. „Začátek by měl bejt líbeznej, takovej jako hezkej.“ „Co je hezký ale?“ „Měl by bejt nabitej. Tanec, zpěv...“ „A ty si myslíš, že jsou všichni na tebe zvědaví? Pojďme udělat jevištní scénický efekt!“ Ač zní oba úryvky jako záznam zkoušky, je to náhled do mozaiky scén, ze kterých oficiálně sestává první letošní premiéra pražského Divadla Na zábradlí.

„Během představení stojím v zákulisí na špičkách, když je na scéně Jani Plodková, a mám husí kůži jak Vysoké Tatry. A potom Grušenka Honzy Hájka, to je nepopsatelná krása a dokonalost,“ přibližuje výstupy kolegů Petr Čtvrtníček.

Tak jako úspěšné tituly Požitkáři, Zlatá šedesátá či Doktor Živago, i Hamleti vznikli pod rukama tvůrčího tria Mikulášek–Viceníková–Cpin. „Jak je naším zvykem, zvolili jsme si s režisérem Honzou Mikuláškem téma. Tentokrát je to divadlo,“ popisuje dramaturgyně Dora Viceníková.

„Postupem času se nám to zúžilo na téma herectví a herci sami o sobě. Proto jsme vycházeli z praxe našeho souboru,“ vysvětluje. Herci tedy přispěli úryvky ze svých předchozích rolí či vlastními zkušenostmi. „Kdyby ne, tak mě vedení vytrejduje do jiného klubu. Přinesl jsem spoustu, nebo chcete-li řadu osobních vzpomínek a příběhů, které jsou s mým divadlem spojeny,“ popisuje jeden z Hamletů, Petr Čtvrtníček.

„Měl jsem to v improvizacích vlastně jednoduché, protože všechno, co říkám, je pravda. Trošku mě mrzí, že v inscenaci nezůstala příhoda, jak jsem se před lety posral v Třinci na hotelu, ale nebyla úplně k věci, tak šla hned pod sprchy,“ říká Čtvrtníček a dodává: „Jsem rád, že mě trenér postavil, nejsem sice hrotový hráč, ale rád sloužím věci na jakémkoliv postu.“

Šatna se zrcadly

Text tvůrci doplnili o úryvky z děl Dostojevského, Williamse či Shakespeara. Viceníková však upozorňuje, že se důsledně snažili vyhnout proklamacím, že jsou herci vyvolení. „Spíš se na to díváme ironicky, s odstupem. Jako například Thomas Bernhard,“ dodává.

Marek Cpin scénu pojal jako hereckou šatnu se zrcadly. Za nimi prosvítá další prostor. „Ten není jen jevištěm, může být čímkoli jiným,“ nechává Viceníková divákovi možnost imaginace.

„Nastal však výrazný posun, co se týká kostýmů. Oproti Cpinově eleganci a uhlazenosti je to nyní svobodnější,“ srovnává dramaturgyně. Herci se skutečně vedle úvodního hamletovského kostýmu na scéně objevují v nejrůznějších kreacích, jako by jen náhodně volili obleky v šatně.

Vedle již zmíněných se v rolích Hamletů objeví Jiří Vyorálek, Jakub Žáček, Ivan Lupták a nová herecká posila souboru Václav Vašák. Premiéra je v pátek večer.