Místo toho, aby se lidé kolem Suchého semkli, na sebe vzájemně donášeli. Chtěli vystupovat v televizi. I proto působí zvláštním dojmem záznamy o někdejším nejslavnějším členovi divadla Semafor – zpěváku Karlu Gottovi.
Semafor byl prolezlý donašeči StB druhá tvář slavného divadla |
Ten Suchému slíbil, že jeho písničky prosadí na svou novou desku. Bylo to však v době, kdy tvorba divadla už režimu vadila a „Zpěvák č. 1“, jak StB Gotta titulovala, měl zákaz nazpívat jeho texty.
„Byl vydán příkaz ředitele Supraphonu tyto písně z desky vyřadit,“ napsal si důstojník StB. „Po tomto sdělení se dostavil do Supraphonu Karel Gott, který řekl, že tyto písně na připravovanou desku prostě prosadí za každou cenu. Konkrétně hovořil v tom smyslu, že pro něj není problém zajít za soudruhem Müllerem z ÚV KSČ a celý problém velmi rychle vyřešit ve svůj prospěch,“ píše se v záznamech.
Josef Dvořák donášel na Suchého objeven spis StB nazvaný Egoista |
Gott měl na rozdíl od herců typu Josefa Dvořáka nebo Jiřího Císlera, kteří s StB aktivně spolupracovali, výhodu, že byl na režimu v té době už de facto nezávislý. A i když se proti režimu nikdy otevřeně nepostavil, podporoval některé kamarády, kteří byli tak či onak pronásledováni. Mezi ně patřil i Suchý.
„Karel Gott mě jednou pozval, abych pokřtil jeho album. Televize mu řekla, že v tom případě se nebude křest natáčet,“ vzpomíná Suchý. Gottovi to nevadilo, stejně byl v televizi obden. A křest nové desky se neodvysílal.